Závislost Čechů na starobním důchodu jako zdroji příjmu ukázal i opakovaný průzkum agentury SC&C. Míra závislosti na státním starobním důchodu se sice snižuje, přesto zůstává vysoká.

Špatná vizitka vlád

V České republice je přitom úroveň důchodů velmi nízká. Až třetina obyvatel si na stáří vůbec nespoří. Jen pravidelné spoření přitom člověku zajistí, že po odchodu do penze jeho životní úroveň neklesne pod životní úroveň pracující osoby.

Propočty ukazují, že spoření ve třetím pilíři může zvýšit příjem v důchodu až o třetinu. Důležité je hlavně to, aby zájemce začal s odkládáním peněz na stáří co nejdříve.

V transformovaných fondech třetího pilíře, do kterých však už není možné vstoupit, si spoří přes 4,5 milionu lidí. Na účtech mají dohromady 312 miliard korun. Hospodaření těchto fondů nesmí podle zákona nikdy skončit v minusu. Tím pádem ovšem tyto fondy investují jen velmi opatrně a vklady zhodnocují minimálně, v posledních letech kolem procenta ročně.

Nyní mohou zájemci o spoření uzavřít smlouvu jen v nových, takzvaných účastnických fondech. Ty zatím nejsou příliš populární, v jejich rámci spoří jen asi 230 tisíc lidí. Na konci roku 2014 měli na účtech 4,84 miliardy korun. Účastnické fondy mohou skončit i v minusu, proto investují odvážněji a zhodnocení je mnohem vyšší.

V nich nabízejí penzijní společnosti minimálně tři typy spoření, lišící se povahou investiční strategie konzervativní, vyvážené a dynamické. Konzervativní a vyvážené fondy, založeny třeba na dluhopisech, vydělaly loni v průměru 3,3 procenta. Dynamické fondy založené na pohybu akcií vydělaly od dvou do třinácti procent.

Hledají se nové cesty

Podle kvalifikovaného odhadu, který pro Deník provedla Asociace penzijních společností, za vidinou lepšího zhodnocení přešlo do nových fondů jen asi deset až patnáct procent zákazníků.

Spoření na penzi ve třetím pilíři (který se oficiálně nazývá „doplňkové penzijní spoření") je jednou z nejvýhodnějších forem zhodnocení peněz na trhu. Ke spoření stát přispěje až 2760 korun ročně. Člověk může dále uspořit na daních až 1800 korun ročně a má také možnost, aby mu na spoření přispíval zaměstnavatel.

Plnou státní podporu získá ten, kdo spoří alespoň tisíc korun měsíčně. Spoření je navíc velmi flexibilní a účastník si výši příspěvku může kdykoliv upravit.

Ministerstvo financí chce od příštího roku zvýšit limit poplatků, které mohou lidem účtovat penzijní společnosti. Výměnou za vyšší poplatky ministerstvo počítá s možným vyšším výnosem penzijních fondů. Zda je tohle správná cesta, zůstává samozřejmě velkou otázkou.

Návrh na zvýšení poplatků je součástí novely, v níž ministerstvo od roku 2016 ruší nevydařený druhý pilíř penzí. Novela počítá také s otevřením třetího pilíře pro děti, nebo s daňovým zvýhodněním lidí, kteří si naspořené peníze nechají vyplatit ve formě minimálně desetileté penze.

JIŘÍ PATÁK
Autor je ředitelem portálu Chytryhonza.cz