Přestože právě minerální neperlivá voda je v horkém počasí a fyzické zátěži vhodná, protože lidé se potí a ztrácejí soli, odborníci radí zacházet s těmito zdroji opatrně.

Zejména kardiaci a lidé s nemocnými ledvinami by to s kyselkami neměli přehánět. Zároveň ujišťují, že veřejně přístupné vrty jsou sledovány. Prověrku letos mimořádně provedli i v Těšíkově.

Ve Slatinicích je možnost čerpat vodu ze sirných pramenů hned na několika místech a místní a přespolní toho hojně využívají.

„Voda je středně mineralizovaná a vždy jde o to, zda člověk nemá vysoký krevní tlak a problémy s ledvinami,“ upozornila primářka Lázní Slatinice Iveta Novotná.

„Vhodné je vypít nejvýše tři deci v průběhu dne a tekutiny doplňovat méně mineralizovanou vodou. Zdravý člověk může minerální vody v těchto horkých dnech, kdy se potí a ztrácí soli, i litr denně,“ dodala primářka ke kyselce s výrazným aroma.

S petkou pro Ondrášovku

Petka střídá petku v těchto dnech i v Ondrášově, místní části Moravského Berouna, kde je minerálka zdarma dostupná nedaleko železničního přejezdu u plnírenského závodu.

„Zastavujeme se pro minerálku pokaždé, když jedeme do Moravského Berouna či Bruntálu. Někdy to protáhneme do Karlovy Studánky, ale tam je to nešikovné s parkováním u pramene. Tady přeběhnu cestu a čepuji. Dnes máme k naplnění deset petek,“ popisovala v pondělí odpoledne paní Anežka z Olomouce.

Prameny zajímavě chutnajících minerálních vod jsou veřejně dostupné také v Teplicích nad Bečvou, Skalce a Horní Moštěnici.

Těšíkovská kyselka je naprosto v pořádku

Skryt v přírodě, na pravém břehu Trusovického potoka, zhruba osm kilometrů od Šternberka, je vyhledávaný pramen Těšíkovské kyselky.

Stejně jako v případě středně mineralizované uhličité Onrášovky i vznik tohoto léčivého zdroje souvisí se čtvrtohorní vulkanickou činností v oblastí Nízkého Jeseníku.

Zda je voda v pořádku, čas od času prověřuje Městský úřad ve Šternberku.

„Rozbory nenecháváme dělat každoročně, protože jde o minerální vrt z hloubky 60 metrů, kde nějakou okamžitou kontaminaci neočekáváme. Letos jsme je však nechali udělat a můžeme ujistit, že Těšíkovská kyselka je naprosto v pořádku a odpovídá všem parametrům pitné vody. Vzhledem k tomu, že je minerální, by se však neměla používat jako pitná, ale to její vyznavači jistě dobře vědí,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Antonín Kostrůnek.

Přístupný vrt kyselky se také nachází u Domašova nad Bystřicí. Využíván byl od roku 1891 a v 90.letech jej využívala plnírna minerálky Salacia.