Za posledních deset let se věci pohnuly dopředu, zavedly se datové schránky, spoustu úkonů lze provést na CzechPointech a existují i základní registry.

V elektronizaci státní správy (anglicky eGovernmentu) jsme ale mohli být dál. Shodli se na tom účastníci včerejší konference Budoucnost eGovernmentu v ČR, kterou uspořádalo sdružení CZECH TOP 100 ve spolupráci s Czech ICT Alliance. Akce se konala jako součást projektu Mapa úspěchu, který i v rámci regionálních Deníků přináší nejzajímavější osudy a příběhy podnikání v ČR v uplynulém čtvrtstoletí.

„Stát musí motivovat lidi, aby komunikovali elektronicky. Třeba tím, že podnikatel dostane při elektronické komunikaci dříve vratku DPH, nebo třeba senior slevu na jízdném, pokud ho koupí elektronicky, těch cest je víc," apeloval Petr Kučera z Czech ICT Alliance.

Elektronické volby

Jako dobrý příklad lze podle něj uvést Estonsko, které je v elektronizaci daleko, včetně toho, že lidem umožňuje elektronicky volit. Česko ale zůstává někde v půlce cesty. Jednotlivé systémy státu mezi sebou často nekomunikují.

„Například o vydání občanských průkazů dnes můžeme žádat kdekoliv, ale vydání řidičáků je limitováno místem bydliště. Tohle bychom měli změnit," uvedla včera konkrétní příklad Věra Kovářová (STAN), předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu a eGovernment. Podle ní by sněmovna v nejbližším období měla řešit dvě normy: takzvané úplné elektronické podání (aby člověk mohl dostávat předvyplněné elektronické formuláře) a také normu 
o elektronické identitě. Mimo jiné by se měl dopředu posunout také projekt elektronických občanek. Ty už se vydávají dnes za poplatek 500 korun, ovšem úředníci je příliš „nenabízejí". Do dvou let by měla být hotova celá legislativa, která umožní občanku 
s elektronickým čipem více rozvinout.

Změny zákonů

Zákonů ale bude potřeba změnit celá řada, a to i kvůli datovým schránkám. „Spočítali jsme, že budeme v zákonech muset upravit asi 350 agend, aby komunikace datovou schránkou byla postavena na stejnou úroveň, jako když se člověk osobně dostaví na úřad," vypočítal včera Ondřej Felix, který je v rámci ministerstva vnitra hlavním architektem elektronizace v české státní správě.

Pomocí datových schránek dnes se státem povinně komunikují právnické osoby 
a některá povolání (třeba advokáti). Povinná elektronická komunikace už je nachystána i pro fyzické osoby. Třeba komunikace se „sociálkou" měla být pro živnostníky povinná už od ledna, nakonec je ale znovu o rok odložena. Stejně tak lékaři měli například neschopenky posílat na sociálku elektronicky, i pro ně ale nakonec platí odklad až do konce roku 2015.

Jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak berní úřady jsou nicméně pro elektronická podání už připraveny 
a nepovinně je nabízejí. Stejně tak ministerstvo financí do dvou let spustí dálkový dohled nad tržbami obchodů 
a služeb. Účastníci včerejší konference ale upozorňovali na to, že leckdy bude proti zavádění elektronické komunikace i mocná „úřední lobby", kterou elektronizace postupně připraví o část pracovních míst.

Kolaps systémů

Stát si ale musí ohlídat 
i kvalitu jednotlivých projektů, aby se neopakovaly kolapsy, jako byl třeba pád systému na výplatu sociálních dávek či registru automobilů. Jiné cesty než elektronizace ale v podstatě není. „Od veřejné správy očekáváme kvalitu a že bude občanům sloužit, stejně jako nás třeba obslouží číšník v restauraci nebo jako plní svoji službu policista na ulici," shrnul prezident CZECH TOP 100 Jan Struž.