Kliknutím zvětšíte„Památné stromy je ze zákona zakázáno poškozovat, jakkoliv ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pozor, i jejich ošetřování lze realizovat pouze se souhlasem orgánu, který jejich ochranu vyhlásil,“ píše server epravo.cz. Bez potřebného byrokratického úkonu se tak eliminují „ošetřovací“ zásahy.
Kde se tedy bere jmelí na tržištích? Jeho zdrojem jsou sběry arboristů a nikoliv práce lesáků. „My určitě do prodeje žádné jmelí nedodáváme,“ potvrzuje Monika Krupičková z Lesní správy v Litoměřicích.
Na sběr jmelí je nutno mít povolení od majitele stromů, na kterých rostlina roste. „Já jsem domluvený s cestáři, kteří jsou rádi, že jim stromy někdo obere,“ konstatuje arborista Pavel Colledani, který se před Vánoci na jmelí zaměřuje a je pro něj každoročně vítaným přivýdělkem.
„Do zahradnictví prodávám jmelí v ceně čtyřicet až padesát korun za kilo, záleží na tom, zdali má či nemá dostatek kuliček,“ říká Colledani, přičemž kuličkami myslí lepkavé oplodí. „Za hodinu jsem schopný získat 300 až 400 kilo a odebírá ho ode mne několik květinářství,“ upřesňuje s tím, že každé zahradnictví vždycky odebere zhruba metrák najednou.
Proměnlivá cena
Podle arboristy Jana Klofece je cena práce na sběru jmelí silně individuální. „Hodnota práce arboristy se odvíjí od velikosti stromu, množství jmelí, v jakém stavu je strom a mnoha dalších proměnných,“ odpovídá Klofec na otázku týkající se ceny „sklizně“ jmelí z jednoho stromu.
Cena na trhu je od ceny, za kterou prodávají arboristé, odlišná, pohybuje se i přes šedesát korun za svazeček. Své o tom ví třeba paní Světlana, která se přišla podívat na vánoční trhy v Ústí nad Labem. „Cena 65 korun mě docela šokovala, jmelí tedy hodně podražilo,“ stěžuje si.
V lesním zákoně je sběr jmelí v lese zakázán. V § 20, který se zabývá zakázanými činnostmi v lese, je doslova napsáno: „V lesích je zakázáno vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, a sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet.“ V případě ochmetu se jedná o jmelí podobný poloparazitický keřík, ale na rozdíl od něj je opadavý, takže pro výzdobu není vhodný. Přesto jej zákon doslovně zmiňuje.
Omezení sběru
Přestože jmelí nepatří mezi chráněné rostliny, i na jeho sběr se vztahují omezení. „Rozhodně se nedá sbírat v první zóně chráněných území a národních parků. Navíc se omezení sběru bezesporu vztahuje na maloplošná chráněná území, jako jsou přírodní rezervace a přírodní památky,“ říká botanička Naděžda Gutzerová a dodává, že sběr jmelí na vlastním pozemku by neměl být zádrhel. „Vlastníte-li starý sad a jabloně jsou napadené jmelím, nevidím ve sběru problém. Něco jiného je sběr na cizím pozemku, tam by se jednalo o krádež,“ zmiňuje Gutzerová.
Kde se na Vánoce vzalo jmelí
Už daleko v předkřesťanských dobách byla doma zimního slunovratu časem oslav. Keltové věřili, že jmelí chrání jak jejich příbytky, tak stáje a má magické vlastnosti. Křesťané si mnohé ze zvyků včlenili do vlastních tradic. Podobné je to i s jmelím. „Lidé věřili, že ztělesňuje ducha a že dokáže vyvolat nebo udržet svazek mezi dvěma lidmi. Počet bobulek prý udává štěstí, jež lidi čeká v novém roce,“ napsala Klára Zifčáková ve své diplomové práci. Díky tomu, že jde o stálezelenou rostlinu, bylo jmelí symbolem života a zavěšené nad štědrovečerním stolem mělo podle pověry přinášet stolovníkům štěstí a splněná přání.
8
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
