„Hnutí ANO navrhovalo tempo snižování schodku zhruba 40 miliard ročně, takže oni to dělají úplně stejně, ale s tím zásadním rozdílem, že my bychom nešli cestou zvyšování daní,“ upřesnila.

Důraz by podle ní její strana kladla na podporu hospodářského růstu a investice. „Třetím pilířem naší politiky by byl boj s šedou ekonomikou, který bychom nikdy nevzdali, což Fialova vláda udělala,“ míní.

Sněmovna ve středu přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard:

Schůze Sněmovny, na snímku premiér Petr Fiala (ODS), ilustrační foto
Sněmovna schválila rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard

Dodala, že každý měsíc sleduje na webu ministerstva financí plánovaný a skutečný výběr daní. „Přestože kvůli vysoké inflaci vláda vybírá o 453 miliard korun navíc oproti roku 2021, vůči plánu zaostává. To jde na vrub únikům, ale také masivnímu nakupování Čechů v Polsku nebo Německu,“ sdělila.

S dotačním byznysem vláda nezatočila

Kritizovala i vlajkovou loď koalice, tedy skoncování s národním dotačním byznysem. Příští rok chtěla škrtnout 46 miliard, ale nakonec to bude 84 miliard. Z toho sice víc než polovinu představuje zrušená podpora na distribuci energií a poplatky za obnovitelné zdroje, ale státní kasa ušetří. To není pozitivum?

Od příštího roku budou domácnosti muset opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie:

Od roku 2024 budou domácnosti muset opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Ilustrační snímek
PŘEHLEDNĚ: Poplatky za obnovitelné zdroje se vrací. Kdo si připlatí a co se mění

„To opravdu není. Z celkové sumy úspor činí škrtnuté dotace na energie 65 miliard, z toho 27 miliard je poplatek za obnovitelné zdroje a 38 miliard ostatní taxy. A není to jen návrat do původního stavu, lidé zaplatí víc, než to, co jim stát před rokem odpustil,“ soudí Schillerová.

Tři miliony lidí na hranici chudoby

Bylo by podle ní lepší, kdyby byl schodek o tuto částku vyšší, ale přímo by to občany a firmy nezatížilo? „Ano, měl by to platit stát. Touto cestou jde většina Evropy, Polsko, Německo, Slovensko. Tamější vlády pomáhají svému průmyslu, protože vědí, že z toho poplynou budoucí státní příjmy. U nás se to neděje. Co mají dělat lidé s minimální mzdou, kteří se tak dostávají do strašných pastí? Už teď máme kolem tří milionů občanů kolem hranice chudoby. To je náš cíl? Premiér řekne, že se zvýšil počet příspěvků na bydlení. To je cíl této vlády? My bychom přece měli chtít bohatou prosperující zemi,“ míní.

Exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováExministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Šetřit na armádě

Ačkoliv poslanci hnutí ANO podpořili uzákonění dvou procent HDP na obranu, vnímali to prý hlavně jako politickou deklaraci.

„Není to mandatorní výdaj. Kapitola obrany je jediná, která razantně roste, konkrétně o 40 miliard. A to si nemůžeme dovolit, pokud nemáme na školství, zdravotnictví nebo řádnou valorizaci důchodů. Nehledě na to, že je armáda ani není schopna utratit. Skončí v nějakém fondu a pomohou si hlavně zbrojaři. Tak kdo je vítěz této krize? ODS přestala nahrávat mafiánům a gangsterům jako v devadesátkách, ale dělá pro bílé límečky, pro banky, energobyznys a pro zbrojaře. A zaplatí to celý národ,“ konstatovala Alena Schillerová.

A jak se hnutí ANO chystá na volby v roce 2025? S kým by chtělo vládnout a vrátilo by se k elektronické evidenci tržeb? Dočtete se v pátečním Deníku.