Schillerová v pořadu připomněla, že návrh státního rozpočtu se zavedením proplácení prvních tří dnů nemoci nepočítal. Zrušení karenční doby schválila Sněmovna až tento týden.  

Podle samotné ministryně bude zrušení znamenat tři miliardy korun ročně. Jelikož ale má vstoupit v platnost příští rok až od července, bude dopad v roce 2019 přibližně poloviční, tedy 1,5 miliardy.  

Schillerová ale přislíbila, že peníze najde. "Stejně tak jako na opravy silnic, slevy na jízdném," uvedla v pořadu s tím, že rozpočet to nepoloží. 

Kde však chce hledat ony úspory? "Sleduji, jak čerpají výdaje jednotlivé resorty. Pokud je nejsou schopné dočerpat, tam budu hledat úspory," dodala Schillerová. 

Hazard s lidským zdravím

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci navzdory vládnímu programu sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.

"Domníváme se, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc," uvedla za předkladatele Kateřina Valachová z ČSSD. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o karenci jako o hazardu s lidským zdravím. 

Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí.

Stejný názor má i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. "Zrušením karenční doby si podrýváme ekonomiku, v Evropě je běžná," řekl Deníku Rafaj. "Spravedlivé by pak bylo, aby se zpět zvýšily odvody na zdravotní pojištění pro změnu zaměstnancům," dodal.

Rafaj upozornil, že zavedení karenční doby před více než deseti lety zafungovalo. "Snížilo to nemocnost, což svědčí o tom, že se často jednalo pouze o nemoci, které byly fingované," řekl v rozhovoru Deníku.