Nacher uvádí, že je toto pojištění pro klienty nevýhodné a často si na něj stěžují. „Stát se dostává do schizofrenní pozice, kdy svou daňovou politikou láká lidi k tomu, aby takový produkt čerpali, a na druhou stranu financuje mimosoudní řešení sporů kolem něj,“ řekl Nacher Deníku.

Návrh změn legislativy hodlá Nacher představit do konce roku. „Cílem není ušetřit půl miliardy státnímu rozpočtu, ale ochránit zájmy a peníze občanů,“ konstatoval. Získané prostředky by se proto podle něj mohly využít na podporu jiných finančních nástrojů – penzijního připojištění nebo stavebního spoření.

Názory na změnu se různí. „Stát šetří ve chvíli, kdy si klienti pojišťoven zřizují produkt investičního životního pojištění, protože se tím mimo jiné zabezpečují na stáří, a snižuje se tak tlak na penzijní systém,“ zdůrazňuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

„Některé produkty investičního životního pojištění posledních let nejsou tím nejlepším a nejméně nákladovým produktem, který si klient pro odkládání prostředků na penzi může zvolit,“ připouští ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec. Očekává, že by klienti v případě, že změna projde, peníze přesměrovali do penzijního připojištění nebo penzijního spoření.

„Je ale otázkou, jak by navrhovaná úprava řešila stávající prostředky na smlouvách životního pojištění, protože případné předčasné rušení smluv životního pojištění by mohlo být pro klienty ztrátové,“ upozorňuje Švec. Podle Nachera se však dosavadní klienti pojišťoven změny bát nemusejí, jejich smluv by se zpětně týkat neměla.

„Cílem je udělat změnu do budoucna. Ne znejistit klienty a trh, ale jde o to, aby se do budoucna neprodával produkt, který není pro lidi výhodný,“ tvrdí Nacher. Pokud o něj bude zájem, může se podle něj dále nabízet i bez státní podpory.

Zdaní jim rezervy

Pojišťovny se navíc zřejmě brzy budou muset vyrovnat se zdaněním části svých technických rezerv a s novými pravidly pro jejich daňovou uznatelnost. Přinést by je měl daňový balíček, který počátkem listopadu schválili poslanci a o němž bude rozhodovat Senát. Asociace již dříve uvedla, že by zdanění mohlo jednorázově přijít na částku kolem deseti miliard korun.

Podle odborníků se ale za tento jednorázový příjem státního rozpočtu bude tvrdě platit. „Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven,“ myslí si daňový poradce a jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka. „Stát vlastníky pojišťoven nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu,“ uzavírá daňový poradce.