Kdo šetří, má za tři. Jenže v době nulových úroků spíše platilo, že kdo šetřil, měl tak nejvýše za „0,3“.

Doba levných peněz ale končí. Česká národní banka (ČNB) včera podle očekávání opět „zatopila pod kotlem“ a zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt bodu na 0,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok podotkl, že není všem dnům konec, ale banka nikam nebude spěchat.

Šéf ČNB Jiří Rusnok
Zdraží úvěry a hypotéky? Česká národní banka zvýšila úrokové sazby

„Na další zvyšování sazeb je dost času,“ uklidňoval guvernér. Opětovné zdražení peněz  tak banka zváží možná až v příštím roce. Jak už Deník napsal, analytici tipují, že příští rok může základní sazba stoupnout až na 1,5 procenta. V komerčních bankách bychom místo stávajících cca dvou procent úroku platili hypotéky nad tři procenta. Pro lepší představu, co se bude dít v nejbližších týdnech: „Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši milion korun na 30 let o 0,3 procenta znamená zvýšení ročních nákladů o necelé tři tisíce korun,“ vypočítává David Eim ze společnosti Gepard Finance. Úpravy centrální banky jsou tak pořád jen kosmetické.

PŘÍLIŠ NOVÝCH PENĚZ

Teorie praví, že vyšší základní sazby by měly udělat radost střadatelům, neboť se zvýší zhodnocení na spořicích a jiných účtech. Ale ouha. České i evropské banky jsou zaplaveny nově natištěnými penězi. Topí se v přebytečné likviditě a nemají potřebu od lidí stahovat peníze a zhodnocovat je. Současná nabídka zhodnocení plus minus nula, tak podle ekonomů ještě přetrvá. „Vše závisí na tom, jak si zvýšení sazeb přebere finanční trh, který je přesycen hotovostí. Zvýšení sazeb proto lze očekávat nejdříve až počátkem nového roku a půjde o pouhé desetiny procenta, a to opět pouze u některých bank,“ odhaduje ekonom Partners Martin Mašát.

Ilustrační foto
Česká ekonomika šlape, odhad růstu poskočil z 3,6 na 4,5 procenta

Je možné, že některé menší finanční ústavy začnou  viditelně zhodnocovat vklady střadatelů. Ale bude to více jejich marketing než reálný odraz trhu. Určitou brzdou pro rychlejší zhodnocování vkladů navíc podle Mašáta bude také tzv. rezoluční fond, kdy banky musí za každou vloženou korunu platit ČNB poplatek. „Nahoru půjdou výnosy dluhopisů, což znamená současný propad jejich cen, a bude tedy lepší si pár měsíců počkat, než se dluhopisy dostatečně zatraktivní, resp. zlevní,“ míní Mašát.

Že se zhodnocení na spořicích účtech konečně odlepí ode dna, předvídá i hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. „Nic to ale nezmění na tom, že z dlouhodobého hlediska nás ukládání peněz na běžné a spořicí účty účinně neochrání před inflací,“ upozorňuje. ČNB i nadále počítá s inflací nad dvě procenta.