Již přes deset let se Jiří Zavřel aktivně věnuje včelařství. Od roku 2005 je předsedou základní organizace Českého svazu včelařů v Novém Městě na Moravě. Koncem srpna nastal čas zhodnotit výsledky její letošní práce.

Blíží se konec letošní letní sezony. Jaká byla z pohledu včelařů?

Letošní včelařská sezona začala velmi špatně díky studenému a deštivému jaru. Z tohoto důvodu nebyl takřka žádný květový med, ale naštěstí tuto první snůšku na Vysočině doplnila snůška z medovice, která byla velice slušná, díky čemuž je dostatek tmavého medovicového medu. Není tomu tak ve všech koutech naší republiky.

Jsou místa, kde o med nikdy nebývá nouze, a letos tam nebyl takřka žádný. Zákazníci z těchto krajů se pak o něj zajímají u nás a tam, kde je. Z těchto tradičních „medových“ krajů bych zmínil třeba Jesenicko, které je takřka úplně bez medu, na jižní Moravě pro změnu propršela celá akátová snůška, med není také v okolí Prahy, např. na Mělnicku a špatná situace je v pohraničních oblastech pohraničí se Slovenskem a na celém Slovensku vůbec. Letos tedy ze zmíněných důvodů je a určitě i nadále bude o med velký zájem.

Jaký je současný zdravotní stav včelstev?

Bohužel se v letošním roce vyskytl v naší organizaci včelí mor. Kvůli tomu muselo být spáleno přes šedesát včelstev u osmi včelařů na deseti stanovištích. K tomu muselo být zničeno také veškeré vybavení k chovu, které se nedá dezinfikovat. Pro včelaře je toto zřejmě nejsmutnější okamžik v jeho včelařském životě.

Kde se tato nemoc včel v našem regionu objevila?

Jedná se o bakteriální infekci, která je zde, podle našeho názoru, historickou zátěží, protože se zde čas od času objevuje a je schopna v určité lokalitě vydržet třeba sto let. Důvodů, proč se najednou objeví, může být více, např. se vyskytuje ve starém stromě, z kterého se v určitém okamžiku uvolní, ale nelze vyloučit také přesun bakterie z jiné lokality. Velkou nevýhodou je to, že tuto bakterii lze jen velmi těžko zlikvidovat.

Ona je totiž tak malá, že kdyby byla zvětšena na velikost zrnka máku, tak včela, zvětšená stejným poměrem, by byla velká jako Národní divadlo. Do jedné včelí buňky se spor této bakterie vejde pět miliard, přitom jich stačí sotva padesát na to, aby epidemie propukla, pokud k tomu navíc nastanou i další podmínky. Z toho vidíte, že boj s touto bakterií je velice, velice obtížný.

Jaké škody tato epidemie včelařům napáchala?

Vzhledem k tomu, že přínos jednoho včelstva pro společnost je asi padesát tisíc korun, tak se tato škoda jenom na včelách šplhá ke třem milionům korun. K tomu však musíme připočíst také ztráty na zařízení, které musí včelaři zničit a navíc další ztráty jsou samozřejmě poznat i na neúrodě v této sezoně, ale i v sezonách dalších do té doby, než se podaří uhynulá a spálená včelstva nahradit.

Škody se tedy počítají v řádech milionů korun. Chtěl bych ještě zmínit, že dalších více než 600 včelstev v okolí pěti kilometrů od ohniska, které bylo v Novém Městě, Pohledci a v Radňovicích, bylo také vyšetřeno, naštěstí s negativním výsledkem. Toto vyšetření se pak bude opakovat na jaře příštího roku.

Dá se vůbec možnosti této nemoci nějakým způsobem předejít?

Včelař by měl v každém případě dodržovat základní opatření. Přesuny včelstev musí probíhat pod veterinárním dozorem (vyšetřená včelstva) a z tohoto pásma se nesmí vůbec přemisťovat. Obecně však platí, že se mohou dodržet všechna opatření, která jsou nutná, a přesto k vypuknutí nákazy dojde, protože se jedná o bakteriální infekci. Chci však zdůraznit, že kvalita medu není touto nákazou v žádném případě ohrožena, protože se jedná o nemoc včel nikoliv medu.

Přejděme k příjemnějšímu tématu. V červnu jste v Novém Městě na Moravě za budovou Polikliniky otevírali Včelařské arboretum. Jaká k němu vedla cesta?

Poměrně dlouhá. Na tomto místě jsme mívali umístěn výukový včelín pro mládež a vzhledem ke stavu zahrady nám bylo líto ho lépe nevyužívat. Proto jsme zhruba před osmi lety navrhly radnici v Novém Městě úpravu zahrady na arboretum, neboli městskou zahradu. Náš návrh se setkal s příznivým ohlasem s tím, že však bude potřeba zajistit finanční prostředky na tuto akci. Poslali jsme žádost na nadaci Partnerství, která podporuje vznik podobných zařízení, a setkali jsme se s příznivým ohlasem. Až za podpory současného vedení města byl však tento projekt dotažen do úplného a zdárného konce. Myslím si, že toto dílo je velmi vhodné a každý návštěvník to jistě sám oceňuje.

V souladu s veterinárními opatřeními jsme zlikvidovali původní výukový včelín a minimálně jeden rok zde včely z těchto důvodů nemohou být. Přesto bychom chtěli již na podzim zadat práci pro studenty Střední odborné školy v Novém Městě, kteří by nám zhotovili nový včelín. Bude však záležet na tom, jak rychle se nám podaří sehnat peníze na tuto stavbu a jak rychle pominou zmíněné veterinární důvody.

Včely tedy chcete na toto tradiční místo opět vrátit?

To chceme v každém případě, aby se sem včely vrátily a to ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je opětovné umožnění výuky pro naše mladé včelaře, kterých je poměrně dost. Druhým důvodem je naše snaha ukázat veřejnosti, jak se dá se včelami žít, když už to bez nich nejde. Na tomto místě bych rád poděkoval radnici v Novém Městě na Moravě nejen za pomoc při výstavbě arboreta, ale i za soustavnou pomoc naší včelařské organizaci.

V České republice patrně není město, které by takovým způsobem podporovalo své včelaře.

Včelařská organizace se také prezentovala na červnovém setkání Nových Měst Evropy. S jakým úspěchem?

Setkání Nových Měst Evropy jsme se skutečně aktivně zúčastnili. Měli jsme svá stanoviště hned na dvou místech. První den setkání jsme byli na náměstí u budovy Horáckého muzea, kde jsme měli připraveno několik akcí, např. se vydávala krupičná kaše s medem z rukou bílé paní, což se setkalo s velkým úspěchem a ohlasem u návštěvníků. Druhá skupina včelařů pak byla v arboretu, kde jsme měli menší výstavu včelařského vybavení. Jenom za sobotní den setkání navštívilo tuto výstavu více než jeden tisíc návštěvníků, což svědčilo o zájmu, s jakým se tato akce setkala. Naše včelařská organizace byla s průběhem akce a naší účastí na ní spokojena a podle ohlasů tomu tak bylo i ze strany návštěvníků setkání.

Letos již popáté pořádáte výstavu Novoměstské slavnosti medu. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Hlavním organizátorem celé akce, která se letos uskuteční ve dnech 27. a 28. srpna, je poslední roky město Nové Město na Moravě. Je to taková prezentace tohoto oboru na závěr včelařského roku, jakési včelařské dožínky. Chceme předvést návštěvníkům včelařský sortiment v celé šíři nejen z naší oblasti, ale ze všech koutů republiky, i ze zahraničí. Budou zde také včelaři ze Slovenska, ale mohu říci, že by pro nás nebyl žádný problém sem přitáhnout včelaře i z jiných koutů Evropy. Pro ně však tato akce není přitažlivá z důvodu výrazně vyšší ceny jejich produktů. U nás v České republice je totiž cena medu, ačkoliv si to mnozí neuvědomují, výrazně nižší, než všude okolo, včetně Slovenska.

Jaké novinky jste si na letošní ročník výstavy Novoměstské slavnosti medu pro návštěvníky připravili?

Novinkou letošní výstavy bude tvořivá dílna, zaměřená na výrobu svíček a figurek z vosku. K dostání zde budou kvalitní formy od předního slovenského výrobce Mariána Mečiara z Banské Bystrice, který se této akce zúčastní v pátek odpoledne. Chtěl bych touto cestou pozvat všechny, včelaře i nevčelaře, kteří se chtějí dozvědět informace o včelkách a včelaření vůbec, na tuto nevšední podívanou. Mohou zde s námi pobýt, ochutnat, popovídat si, nakoupit, zazpívat si a vůbec se podívat do Nového Města na Moravě, do srdce Horácka a Vysočiny.

Co čeká včelařskou organizaci v Novém Městě na Moravě ve zbytku roku?

V nejbližší budoucnosti nás čeká tradiční listopadová výstava Vůně medu, která se zřejmě opět uskuteční v budově Horáckého muzea. Tato akce, stejně jako Novoměstské slavnosti medu, spadá do letošního výročí 110. let nepřetržitého trvání včelařské organizace v Novém Městě na Moravě. Na konec kalendářního roku pak máme naplánovanou slavnostní schůzi, kde bude zhodnoceno poslední desetileté období naší organizace.

TOMÁŠ POHANKA