Africký mor prasat se blíží k českým hranicím. Kde všude se nyní vyskytuje?
Vývoj v Evropě sledujeme se znepokojením, protože se tam zatím nepodařilo šíření afrického moru prasat zastavit. Zejména v okolních zemích případů jak u prasat divokých, tak i domácích přibývá. V Polsku do konce října v chovech domácích prasat bylo 103 zjištěných ohnisek, ale přibývají i případy pozitivních divokých prasat.

Letos jich bylo zjištěno téměř 3500. V chovech domácích prasat i u divokých prasat se africký mor objevuje také na Slovensku, ale i v Maďarsku. A nově 30. září tohoto roku pronikla tato nákaza i na území Německa.

Hrozí nyní nebezpečí také českým prasatům?
Tato nákaza se blíží k nám, takže pro nás je ta situace znepokojující. Zatím všechny případy jsou nad dálnicí A4, která vede z Německa přes Polsko a je ve větší míře oplocena. Uvádí se, že přirozeně se nákaza šíří o nějakých 20 kilometrů ročně. Takže je vidět, že tady působí lidský faktor, který ji šíří na větší vzdálenosti, než by byl její přirozený průběh.

Vy ale s bojem proti africkému moru prasat již zkušenosti máte z roku 2017…
Tenkrát to bylo pro nás velice překvapující, protože nejbližší ohnisko v Polsku bylo 400 kilometrů daleko. Co se týče opatření, tak již od roku 2014 provádíme pasivní monitoring u prasat divokých.

To znamená, že vyšetřujeme veškerá nalezená uhynulá nebo sražená divoká prasata. Myslivci nebo uživatelé honiteb mají povinnost odevzdávat vzorky z těchto prasat, které se poté vždy vyšetří. Vyplácíme jim takzvané nálezné, které by mělo pokrýt zvýšené náklady související s odběrem těch vzorků.

Platí kvůli africkému moru prasat ještě některá mimořádná veterinární opatření?
Máme je stále nastavená, abychom včas výskyt této nákazy v České republicezastavili. Od prvního případu nákazy, který jsme měli od 26. června 2017, stále platí některá mimořádná veterinární opatření.

Stanovuje se povinnost celoročního intenzivního odlovu prasat divokých bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví, leckde se umožňují i předtím zakázané způsoby lovu, zejména využívání techniky pro noční vidění. Platí také zákaz přikrmování prasat, aby se nezvětšovala jejich populace. A pak tady samozřejmě platí zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem afrického moru prasat.

Jak se kontroluje, zda africký mor nepronikl do chovů prasat?
U domácích chovů prasat provádíme pasivní monitoring a vyšetřujeme hromadné nebo větší množství úhynů domácích prasat v chovech. Platí zákaz krmení domácích prasat odpadem ze stravovacích zařízení a kuchyňským odpadem. Od roku 2019 se změnila i evidence záhumenkových prasat. Do té doby totiž měla Česká republika výjimku, a nemusely zde být registrovány chovy s jedním prasetem.

Poté ale Evropská komise tuto výjimku zrušila. Každý chovatel prasete domácího musí být zaevidován v ústřední evidenci. Pokud si snad člověk jenom nakoupí prase pro domácí porážku a porazí ho do sedmi dnů od nákupu, tak to za něj hlásí chovatel, který ta prasata choval.

Zavádějí se na ochranu chovů prasat nějaká další nová opatření?
Od února tohoto roku mají všichni chovatelé, kteří chovají prasata ve výbězích, tyto stavby povinně mít vybavené dvojitým plotem, aby se zabránilo kontaktu s divokými prasaty. Je to reakce právě na výskyt afrického moru prasat, předtím jsme to ve vyhlášce měli stanovené pouze u nově budovaných chovů anebo u chovů, kde docházelo k rekonstrukcím.

Můžete nastínit ideální scénář, jak by se šíření afrického moru prasat dalo zabránit? A jak by naopak vypadala černá varianta vývoje?
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se postupně dařilo tuto nákazu v jednotlivých zemích Evropy likvidovat, ale vývoj je zatím nepříznivý. Nadějně to vypadá pouze v Belgii, kde se jim za přijetí opatření, která se již osvědčila nám, podařilo lokalitu s nákazou omezit a dál se jim to nešíří. Tam to vypadá velice nadějně, v ostatních zemích se ale nákaza dále šíří. Takže my se připravujeme na to, že se tato nákaza opět na území České republiky objeví.

V případě přirozeného šíření bychom mohli mít řekněme dva, tři roky čas, v zahraničí ale vidíme případy, kde to skočí o desítky kilometrů. Proto o nebezpečí a nutnosti případných opatření chceme informovat zejména myslivce a chovatele prasat, ale i složky integrovaného záchranného systému, protože bez nich bychom se neobešli.

Co by větší rozšíření této nemoci mohlo znamenat pro české chovatele?
Výskyt nákazy na území jakékoliv země má samozřejmě velice negativní dopady z hlediska obchodování s prasaty a jejich produkty, to znamená sperma, embrya a samozřejmě i s vepřovým masem i zvěřinou. A to má významné ekonomické dopady, protože omezení jsou velice přísná a trvají velice dlouho. Podle takzvaného principu regionalizace by měly ostatní země uznávat oblast, kde k výskytu nákazy dochází.

Většinou ale reakce bývá taková, že ostatní země zastaví obchod s tímto masem z celého území daného státu. Dopad na ekonomiku je potom obrovský, protože nejde jen o to maso. Výkrm prasat samozřejmě nejde dělat do nekonečna, a v momentě, kdy jejich maso nikdo neodebírá, tak klesají ceny vepřového masa i výrobků a chov prasat se ekonomicky pro chovatele stávánaprosto nevýhodným.