Schválené opatření počítá s tím, že základní investiční fond bude podléhat pětiprocentní dani. U právnických osob, které splní podmínky tzv. dividendové směrnice, by sazba srážkové daně byla nadále nulová. Jde o firmy, které mají ve fondu nejméně desetiprocentní podíl. Na ostatní firmy by se vztahovala daň 15 procent stejně jako na fyzické osoby.

Premiér Jiří Rusnok už ve středu nabádal senátory ke zdrženlivosti při podávání pozměňovacích návrhů. Dnes řekl, že má k návrhu ohledně zdaňování fondů mírně negativní stanovisko. „Ale umím žít i s jeho schválením," podotkl. Jak řekl, mezi vládním návrhem a tím, co senátoři schválili, není příliš zásadní národohospodářský rozdíl, vládní návrh však označil za technicky o něco lepší.

Mimořádné odpisy firemního majetku

Senátoři na návrh předsedy hospodářského výboru Jana Hajdy dále vypustili z předlohy možnost mimořádných odpisů firemního majetku. Šlo o opatření, které mělo povzbudit poptávku firem po strojích a zařízeních tím, že je umožní odepsat za mnohem kratší dobu. Hajda ale argumentoval tím, že by to státní rozpočet připravilo o peníze. Rusnok k tomuto návrhu zaujal mírně pozitivní stanovisko.

Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) vycházeli senátoři zejména z filozofie, že by zákonná opatření neměla měnit věci, které není nezbytně nutné měnit. V případě vyřazení mimořádných odpisů je podle něj třeba si položit otázku, proč se tato věc ocitla v předloze, která se týká nového občanského zákoníku. Změna by prý způsobila v příštích letech výpadky příjmů rozpočtu v řádu miliard korun. „Samozřejmě z tohoto pohledu se domníváme, o to více, že to nepatří do zákonného opatření," řekl Štěch novinářům po schůzi Senátu.

Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) to ale bude mít negativní dopad zejména na boj s nezaměstnaností. „Zrychlené odpisy pro firmy, to je jeden z mála prorůstových nástrojů, který opravdu funguje. Mohli jsme si to ověřit v první fázi krize v letech 2008 a 2009," uvedl v tiskovém prohlášení. Parlament totiž již v roce 2009 toto opatření jednou schválil a bylo také časově omezené.

Zrušení sKarty

Senátoři také z návrhu zákonného opatření vypustili body týkající se karty sociálních systémů, sKarty. Důvodem je, že jiný zákon už tuto kartu zrušil. Senát schválil i návrh Františka Bublana, který zpřesňuje v zákonech podmínky pro hrazení nákladů při zásazích hasičů u dopravních nehod. Senát naopak nepřijal návrh Petra Bratského, který částečně omezoval podmínky pro ručení podnikatelů za nezaplacenou daň z přidané hodnoty.

Protože Sněmovna je nyní rozpuštěná, musela vláda předložit Senátu zákonné opatření a v něm kritizované pasáže upravila. Změny je nutné přijmout kvůli účinnosti nového občanského zákoníku od 1. ledna příštího roku. Balík daňových změn má proto za cíl hlavně sladit daňovou terminologii s novým občanským kodexem. Zákonné opatření kromě toho ruší dosavadní zákon o dani dědické a darovací a včleňuje je do zákona o daních z příjmů.

Rusnok již dříve varoval, že pokud by parlament tyto změny neschválil, znamenalo by to mimo jiné propad příjmů státního rozpočtu možná až v řádech desítek miliard korun.

O zákonném opatření bude muset ještě rozhodnout i nově zvolená Sněmovna, až se sejde po volbách.