Jenže kolem těchto jemně perlivých alkoholických nápojů panuje tolik mýtů, že svým způsobem překonávají 
i omyly spojované s pitím „normálního", tedy neperlivého tichého vína. Co je dobré vědět o sektu, než ho o Vánocích či na silvestra „bouchnete"? Regionální Deník pro vás připravil malého průvodce světem bublinek.

1. Je čas na šampaňské. Základním mýtem je už samotný lidový název pro perlivá vína, lidově prostě „šáňo", odvozený od francouzského označení. To však mohou používat jen šumivá vína z francouzského regionu Champagne. „V České republice a v Německu se šumivá vína označují slovem sekt, stejnou metodou se však vyrábí i italské prosecco, španělská cava či francouzské crémant," popsal pro regionální Deník Tomáš Brůha, trojnásobný vítěz Mistrovství ČR v sommelierství. Zajímavostí je fakt, že francouzský region Champagne leží na 49. rovnoběžce, tedy přibližně ve stejné poloze jako jižní Morava. Za naše hrozny používané do sektů se tak rozhodně nemusíme stydět.

2. Strč tam lžičku, bublinky zůstanou. Jde patrně o nejrozšířenější hospodský mýtus 
o sektech, který se u nás objevil nejenom v domácnostech, ale i v některých hospodách. Pokud se otevře sekt a nedopije se, měla by se do lahve vložit obráceně lžička. Kov na sebe údajně naváže bublinky a ty neuniknou. Dementují to i sami výrobci. „Před pár lety jsme si interně zkusili udělat pokus. Otevřeli jsme šest lahví Bohemia Sektu demi sec 
a do tří z nich vložili lžičku tak, jak popisovaly návody. Každý den jsme sekty ochutnávali a měřili perlení. Všechny lahve však o své bublinky přicházely stejně – nebyl rozdíl, zda měly v sobě lžičku, nebo ne," uvedl na dotaz Deníku Josef Švéda, sklep-mistr společnosti Bohemia Sekt. Podle něj bylo ale příjemné zjištění, že i šest dní po otevření zbylo v sektu aspoň jemné perlení. S lžičkou i bez. Jak ale doporučuje Josef Švéda, ideálním řešením pro uchování otevřeného sektu jsou dnes běžně dostupné tlakové zátky. Ty dokážou při správném použití „podržet" bublinky až tři dny.

3. Sekt? To oni do vína napustí CO2. Hojně zmiňovaným omylem, který se šíří mezi konzumenty sektu, je způsob jeho výroby. V představě velké části lidí do vína napustí CO2 (oxid uhličitý) a tím vznikne sekt. Jenže takhle se vyrábějí limonády nebo takzvaná lehce perlivá vína, nikoliv sekty, tedy vína šumivá. Bublinky 
v sektu vzniknou díky druhotnému kvašení. „Do vína se přidají kvasinky a tirážní likér, což je směs vína a cukru. Kvasinky poté začnou zpracovávat cukr a přeměňovat ho na alkohol a oxid uhličitý – bublinky. U sektů vyráběných klasickou šampaňskou metodou se tento proces děje přímo v lahvích," popisuje sklepmistr Bohemia Sektu ze Starého Plzence Josef Švéda. Druhým způsobem výroby je charmatová metoda, kdy sekt zraje v nerezových tancích.

4. Podřadné hrozny! Neplatí ani tvrzení, že na výrobu sektů se používají podřadné hrozny, které nejsou vhodné na výrobu klasického vína. Bublinky by ale špatnou úrodu nezachránily. „Vybírají se takové odrůdy, které mají výraznou kyselinku. Sladkost sektů je výsledkem přidání expedičního likéru až v úplném závěru výroby. Nejčastěji se používá cuvée, ale v obchodech můžeme najít i jednoodrůdové sekty, třeba Bohemia Sekt Chardonnay," vypočítává Josef Švéda jednu ze „svých" značek. Z dalších odrůd jsou pro sekty typické Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Ryzlink vlašský. Pokud jde o základní značení podle cukernatosti, nejsušší sekty jsou označovány jako Brut, sladší jako Demi a vůbec nejsladší jako Doux.

5. Do mrazáku, přihodit jahodu a nechat vybouchnout. Ve světě bublinek platí i jasná pravidla pro servírování. Pro sekt používáme úzké sklenice typu flétna, které déle udrží bublinky. Oblíbeným nešvarem je házení jahody do sklenice. Jahodu, vždy čerstvou, je lepší přikusovat či ji mít ve sklenici na napichovátku. Kompotované jahody házené do sektu jsou proti bontonu. Sektům stejně jako ostatním vínům škodí rychlé zchlazení. „Utrpí tím šok, který je poté poznat na chuti. V domácím prostředí je nejlepší šumivé víno chladit minimálně 24 hodin v lednici ve vodorovné poloze, jeho teplota bude poté optimální, čtyři až šest stupňů Celsia," doplňuje Tomáš Brůha. Při otvírání buďte každopádně opatrní. V běžné lahvi sektu je tlak až pět atmosfér, dvojnásobek toho, co bývá v pneumatice osobního auta. Platí také pravidlo, že při otevírání sektu se drží korek a otáčí se lahví, nikoliv naopak.

Učil Čechy, ale nedopadl dobře
Moderní historie sektu na území Čech je spjata s Francouzem Louisem Girardotem, který se umění výroby sektu vyučil u proslulé firmy Moët & Chandon. 
S výrobou sektů začal během II. světové války, kdy se usídlil na severu Čech v Šanově u Teplic. Jenže v roce 1948 byl jeho sklep znárodněn a Girardot byl převelen do Starého Plzence, do dnešního Bohemia Sektu. Tamějším sklepmistrům radil s výrobou sektu až do roku 1953. Pak začal ztrácet sluch. Vrátil se do Francie, kde ho ale přejela tramvaj, kterou neslyšel. Girardotova odkazu si v Plzenci váží dodnes, pojmenovali po něm i sekt.