Počet minipivovarů vzrůstal i loni. Kolik jich český trh ještě snese?
Podle mě jich snese ještě dalších dvě stě. Je spousta velkých měst, v nichž minipivovary vůbec nejsou. Třeba město, které má 30 nebo 40 tisíc obyvatel, klidně snese 
i dva tyto pivovary.

Trh tedy ještě není nasycený?
Není. Otázka ovšem je, kdo ten minipivovar vlastní. Spoustu z nich začínají vlastnit lidé, kteří tomu vůbec nerozumí a kteří to mají jen jako podnikatelský záměr. Jenomže to vyžaduje nejen podnikatelský záměr, ale i fandovství. Trh kolem sebe velmi rychle zahltíte, takže se tomu musíte věnovat. Je to stejné, jako když máte kuchaře, který bude stále dokola vařit stejný guláš a stejný řízek.

Jestliže je trh nenasycený, stále se vyplácí vařit pivo?
Ano, protože návratnost investice je stále ještě do deseti let. Proto je tu ještě prostor k tomu, aby se nové pivovary stavěly.

Poslední dobou počet minipivovarů výrazně vzrostl. Jaká je kvalita jejich piv?
Před dvěma týdny jsme měli sraz českých sládků a letos tam bylo 70 minipivovarů. Ochutnáváme dovezené vzorky, o kterých nevíte, odkud pocházejí. Bylo tam 280 vzorků a já jsem jich za víkend ochutnal asi sto. Ale z těch byly jen dva, které byly špatné. Zbylé byly docela slušné. Třeba před deseti lety byl mezi pivy propastný rozdíl.

Takže kvalita piv se zvyšuje 
a vyrovnává?
Ano. Navíc se na tyto minipivovary nabalují další firmy, které třeba obchodují s kvasnicemi. K dostání jsou různé odrůdy chmele a druhy sladů. Před deseti patnácti lety nic takového nebylo, bylo to takové amatérské. Toto všechno se na kvalitě piv odráží.

Jak si stojíme ve srovnání se zahraničím?
Máme bezkonkurenční ležák. Všechny státy se k nám mohou jezdit učit. Ale 
v ostatních pivech ještě pokulháváme. Německo, Rakousko, Holandsko nebo Belgie mají před námi náskok minimálně čtyřicet let. Když před patnácti lety u nás bylo nějakých 20 minipivovarů, tak jenom v Bavorsku jich bylo skoro tisíc. Dneska tam mnoho minipivovarů zaniká, ale u nás vznikají. Třeba za dvacet let u nás budou také zanikat.