Žena přiváží do pálenice pytle červených jablek. Jelínek je sype hned v okně pálenice do dřevěného žlabu, přebírá je a jablka rovnou putují do drtiče a následně do kádí s kvasem. „Jablka kvasíme čtyři až šest týdnů, hrušky čtyři týdny a švestky vydrží klidně dva, tři měsíce. Pálil jsem i čtyřletý kvas, destilát byl celkem dobrý, ale ztratil ovocnou chuť. Nikdo by nepoznal, že je to slivovice,“ popisuje Jelínek.

V České republice je nyní na 450 palíren, z nich 80 patří do Unie destilatérů
Chcete levnější kořalku? Přineste si vlastní dřevo, radí pálenice

V pytlích dovezla žena skoro 190 kilo jablek, na začátku prosince z nich dostane zhruba 14,5 litru destilátu. „Na litr calvadosu je potřeba asi dvanáct až třináct kilo jablek. U švestek je to deset až jedenáct kilo a u hrušek patnáct až sedmnáct. Hruška totiž nemá kyseliny, obsahuje také malé granulky v dužině. Když se to z jedné hrušky vyfiltruje, dá to na velkou pecku,“ vysvětluje spolumajitel lubenské pálenice.

Lidé do ní vozí vlastní kvasy a od konce srpna navíc Zdeněk Jelínek vybírá ovoce od pěstitelů. Bereme ho do konce října a na přelomu října a listopadu začínáme pálit,“ dodává.

Zdeněk Jelínek má nyní v pálenici v Lubné dost práce. Lidé vozí ovoce a za několik dní už začne pálit ovocné destiláty.Zdeněk Jelínek má nyní v pálenici v Lubné dost práce. Lidé vozí ovoce a za několik dní už začne pálit ovocné destilátyZdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

O jablka letos rozhodně není nouze, lidé vozí na vypálení i dost hrušek, méně je ale švestek. „Švestek je málo, nevím proč. Dobře odkvetly, nasadily plody, ale pak to strašně opadalo,“ podotýká Jelínek.

Ubývá ale i hrušek, tyto stromy začínají být podle pěstitelů vzácné. Důvod je jasný. Túje. Právě z nich se totiž na hrušně šíří rez hrušňová, která stromy likviduje. „Měli jsme v sadě několik hrušní, dělali jsme každý rok výbornou hruškovici, letos jsou stromy pryč. Byly napadené a museli jsme je vykácet. Sousedi mají totiž plot z tújí,“ stěžuje si Karel Dvořák z vesnice u Svitav.

Pálenka pro stovky lidí

Kádě na sto kubíků kvasu se v lubenské pálenici rychle plní. Každou sezonu tady odbaví stovky lidí, někdy i 1 600. „Kádě jsou asi na sto tun ovoce. V poslední době roste zájem o zpracování, lidé nemají tolik času a raději vozí přímo ovoce než kvasy. Je ale i vidět, že jsou lidé finančně nejistí. Mají peníze, ale taky strach z toho, co přijde. Zvažují výdaje. Chlapi, co dříve vozili hodně ovoce, tak nyní třeba jenom na deset litrů. Druhá skupina pěstitelů zase říká, že levnější to nebude a nekazí se to,“ přibližuje Jelínek.

Kolik pálenky si mohou lidé nechat vypálit, určuje zákon. Na rodinu je to 60 litrů 50procentní pálenky, tedy 30 litrů stoprocentního alkoholu.

Zdroj: Iveta Nádvorníková

Někdo má rád ostřejší destiláty, jiný slabší. Podle pěstitelů je to jako s vínem - někdo si dá raději mladé, jiný archivní. „Je to otázka chutě. Někdo má rád čerstvou pálenku, ale tam je hodně kysličníku uhličitého a je ostrá. Čím víc je destilát lihovatý, tím víc potlačuje chuť ovoce. U ovocných destilátů je nejlepších těch 50 procent,“ říká Jelínek. Sám má nejraději voňavou hruškovici, jeho manželka naopak preferuje modré ovoce, jako je směs mirabelek, špendlíků, rynglí a velkých švestek.

Ovocnáři chválí nadprůměrnou úrodu, vrásky jim dělá cena energií na skladování
Ovocnáři si pochvalují nadprůměrnou úrodu. Vrásky jim ale dělá skladování jablek

„Máme zákazníky, kteří švestky vypeckovávají, protože tam nechtějí mít mandlovou chuť pecky. Není to potom ale typická slivovice. Doporučuji kvasit ovoce s peckami a pak je přes hrubé síto přecedit,“ radí destilatér.

Vypálit se dá podle něho téměř cokoliv. Někdo pálí i mrkev, maliny, bez nebo borůvky. „Pil jsem dobrou řepovici z cukrové řepy, to je jeden z mála alkoholů, který má zásaditý charakter. Doktoři ho doporučují na žaludeční potíže, protože stabilizuje trávení. Není to ale destilát, nad kterým by člověk chuťově jásal,“ vzpomíná Jelínek.

Důležité je uskladnění 

Důležité je podle něho uskladnění pálenky, ideálně ve tmě nebo alespoň v tmavých lahvích. A pak pít při pokojové teplotě. „Někdo má rád čerstvou slivovici, ale mně chutná tak rok uleželá. Pijeme ji při pokojové teplotě, když se uvolní aromatické látky. Chlapi říkají, že z mrazáku je nejlepší, ale to tak nějaký hnusný destilát, který nemá chuť. U kvalitní ovocné pálenky je to škoda,“ tvrdí lubenský destilatér.

Zdeněk Jelínek má nyní v pálenici v Lubné dost práce. Lidé vozí ovoce a za několik dní už začne pálit ovocné destiláty.Zdeněk Jelínek má nyní v pálenici v Lubné dost práce. Lidé vozí ovoce a za několik dní už začne pálit ovocné destilátyZdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Ovocné destiláty pálí dvacet let. Stejně jako jeden z největších českých výrobců pálenek Rudolf Jelínek pochází z Moravy. Bydlel kousek od Vizovic a ještě navíc v ulici K Pálenici. Destiláty ho provázejí celý život. „Pálenka může být lék i peklo. Člověk to musí mít pod kontrolou,“ uzavírá Jelínek.