Od rozdělení Československa sice uplynulo už dvacet roků, ale pro mnohé firmy z Vysočiny je východní soused stále klíčovým obchodním partnerem. A týká se to jak podniků s dlouholetou historií, tak mladých firem. „Díky Slovensku se nám o polovinu zvýšilo pole působnosti," říká Erik Štefanovič, jednatel třebíčské společnosti Delta Projektconsult. Firma, která se zabývá realizacemi velkých stavebních akcí, má od roku 2006 pobočku v Bratislavě.

Na Slovensku od té doby vybudovala řadu obchodních center a výrobních objektů. „Není zde téměř žádní jazyková bariéra, většina norem je velmi podobných a podobná je mentalita lidí," popisuje Štefanovič, sám původem Slovák.

Před několika lety se na očích nejen slovenských diváků začaly objevovat i výrobky další třebíčské firmy Alfeko. „V roce 2010 jsme navázali spolupráci se slovenskou firmou Monohram, které dodáváme hliníkové konstrukce pro velkoplošné obrazovky a takzvané mediální kostky," vysvětlil jednatel firmy Libor Wurm s tím, že z výrobků Alfeka sledovali záběry ze zápasů například účastníci hokejového mistrovství, které se konalo před dvěma roky v Bratislavě.

Z Třebíčska však na Slovensko míří i další produkty. Výčapská firma Tedom sem vyváží kogenerační jednotky a slovenskými městy jezdí i autobusy Tedom. Jejich výroba v Třebíči však už skončila.

Z Třebíčska proudí do slovenských jaderných elektráren odborníci i technika z firem ČEZ Energoservis a Envinet, slovenští drůbežáři používají už dlouhá léta obaly z firmy Huhtamaki v Přibyslavicích.

Na Jihlavsku jsou největšími dodavateli pro Slovenský trh podniky, zaměřené na výrobu automobilových součástek, které produkují například výkovky, světlomety, či vstřikovací jednotky do slovenských automobilek v Bratislavě, v Trnavě a v Žilině. „Spolupráce se slovenskými zákazníky je bezproblémová," přiblížil Mojmír Kolář z jihlavské firmy Bosch Diesel. Ta dodává automobilkám vysokotlaká čerpadla pro dieselové motory, tlakové zásobníky a regulační ventily tlaku.

Dveře a zárubně se prodávají dobře

Na Slovensko vyvážejí z Jihlavska také například masokombináty, nebo třeba firma Sapeli, největší český výrobce dveří a zárubní. „Velmi dobré kontakty jsme měli už v době před rozdělením Československa. To, že došlo k rozdělení na Česko a Slovensko nás trápilo jen zbytečnými administrativními celními procedurami," vzpomíná předseda představenstva Jaroslav Vrtal. „Z obchodního pohledu se slovenskými partnery spolupracujeme, jako kdyby k žádnému rozdělení nedošlo. Jazykově jsme si velmi blízcí, takže je zde bezproblémová komunikace," dodal Vrtal.

Výrobky, které míří na Slovensko, jsou obdobné jako pro český trh. „V loňském roce, kdy na českém trhu pokračoval propad stavebnictví, na kterém jsme životně závislí, narostl naopak na Slovensku prodej našich výrobků o osm procent. Takže s obchodním partnerstvím se Slováky jsme spokojeni," uvedl Vrtal.

Slovenské odběratele má i chotěbořská strojírna Nate, která se specializuje na dodávky stáčecích linek pro výrobce nápojů. „Slovenský trh se na našich zakázkách podílí asi třemi procenty," říká Jana Zmeková z marketingového oddělení společnosti. „Vztahy se Slováky jsou nadstandardní, nicméně vztahy na velmi dobré úrovni máme se všemi našimi partnery," dodala.

Nate na Slovensko svoje technologie dodává prakticky už od svého vzniku, objem zakázek se však ještě zvýšil na přelomu tisíciletí. „Největší zakázkou do země našich východních sousedů pak bylo zařízení pro stáčení minerální vody pro společnost Minerální vody Korytnica, pro Nealko Oravan nebo pro pivovar Steiger," uvádí Zmeková.

Významné odbytiště pro své výrobky našla na Slovensku i firma Plastia z Nového Veselí na Žďársku. Jejími konvičkami, v překladu krhličkami, zalévají balkóny i zahrádky lidé na Slovensku. Typické logo s květinkou důvěrně znají dlouhá léta. „Na Slovensko dodáváme od začátku fungování firmy, tedy dvacet let," uvedla obchodní a marketingová ředitelka Ladislava Pohanková.

Plastia vyrábí v první řadě různé typy plastových květináčů, konviček, rozprašovačů a dalších zahradních potřeb. Postupně byl přidán takzvaný zimní program. V Tatrách tak klidně mohou odhazovat sníh lopatami a hrably z Plastie. „Slovensko je pro nás důležitý obchodní partner. Vzhledem k tomu, že ekonomická situace je na Slovensku ještě horší než u nás, je tam velice silná konkurence, a to hlavně z Polska. Snažíme se ale udělat maximum, aby i na Slovensku odbyt rostl. Inzerujeme v odborných časopisech nebo se prezentujeme v televizi," dodala Pohanková.

Slovensko je i tradičním cílem vývozu velkých zavedených firem na Pelhřimovsku. „Na Slovensko vyvážíme čelní nakladače traktorů, rotační žací stroje, mulčovače a rozmetadla," uvedl výrobní ředitel Agrostroje Jaroslav Habáň s tím, že výrobků prodávaných přímo pod značkou Agrostroj míří na Slovensko zhruba šest až osm procent.

Podobný podíl exportu směrují na Slovensko také pelhřimovské Kartáčovny. „Slovensko je stálým partnerem, vyvážíme celou šíři sortimentu," uvedla obchodní ředitelka Šárka Zbrojková.

Z Pelhřimovska míří na východ také kamiony se sudy a lahvemi piva. „Vloni jsme na Slovensko prodali téměř dvaadvacet tisíc hektolitrů piva, téměř polovina z toho byla světlá desítka," popsal Zdeněk Mikulášek z humpoleckého pivovaru Bernard.

Pivo z Humpolce se pije jak v restauracích, tak si je kupují zákazníci slovenské větvě sítě Kaufland. „Slovensko je pro nás významný trh, představuje více než polovinu celkového vývozu pivovaru. Od roku 2008 zde vzrostl prodej našeho piva bezmála o polovinu, jen v loňském roce to bylo o téměř sedm procent," popsal Mikulášek s tím, že v poslední době roste zájem slovenských pivařů i o nealkoholická piva.

Hořké pivo chutná

Žízeň konzumentů na Slovensku se snaží uspokojit i v jihlavském pivovaru. „Prodej jedenáctky Ježek na exportních trzích roste. Konkrétně na Slovensku vzrostl v loňském roce o sto šestnáct procent," uvedl Jaromír Kalina, výrobní ředitel a zároveň sládek jihlavského pivovaru. „Z ohlasů víme, že konzumenti mají naše pivo rádi hlavně pro jeho chuť a typickou hořkost, ale velmi dobře vnímají i název Ježek," doplnil Kalina.

S pivem z Vysočiny se však můžete na Slovensku potkat nejen v restauracích, ale například i v klášteře. „Náš pivovar je orientovaný jako zážitkový, lidé přijíždějí za pivem a zážitkem být při jeho vaření. Mnozí z nich jsou ze Slovenska, navštěvují pivovar a nakupují naše pivo," říká František Marek, správce majetku Kanonie premonstrátů v Želivě na Pelhřimovsku.

Pivo z želivského klášterního pivovaru míří na Slovensko ale i jinak. „Mnoho bratrů premonstrátů v Želivě jsou Slováci a při návštěvě svého domova také přivážejí naše piva do různých míst na Slovensku. Naše klášterní piva tedy využívají speciální distribuční kanály, které jiné pivovary nemají," doplnil Marek.