Náměstek generálního tajemníka OECD Yves Leterme nicméně uvedl, že Slovinsko bezprostřední pomoc nepotřebuje. „Vláda této země je zatím bez potíží schopna zajišťovat své finanční potřeby," dodal. Proti spekulacím o potřebě finanční pomoci se již koncem března ohradil slovinský ministr financí Uroš Čufer.

Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle agentury Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Slovinsko by podle OECD mělo životaschopné státní banky zachránit a prodat je do soukromých rukou.

OECD předpověděla, že slovinská ekonomika letos klesne o 2,1 procenta. Upozornila rovněž, že slovinský veřejný dluh se od roku 2008 více než zdvojnásobil na 47 procent hrubého domácího produktu. Varovala, že do roku 2025 by se dluh bez uskutečnění nových reforem mohl vyšplhat na 100 procent HDP.

OECD upozornila, že Slovinsko má nejhorší hospodářské vyhlídky z jejích členských zemí, protože čelí nejistým nákladům na záchranu svých bank, slabé poptávce v eurozóně a růstu výdajů na správu dluhu. „Slovinsko čelí hrozbě vleklého hospodářského útlumu a omezeného přístupu k finančním trhům," uvedla organizace.

Kypr se nedávno dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v hodnotě deset miliard eur (zhruba 260 miliard Kč). V rámci této dohody bude muset zabavit část některých vkladů v kyperských bankách a zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor.