Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Směnka: staronový nástroj právě zažívá obrodu

Praha - V souvislosti se změnou ekonomických podmínek po roce 1989 došlo také k opětovnému využívání institutu směnky při poskytování úvěrů. O jaký doklad jde a kdy jej využít?

21.2.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Vraný

Je to patrně jedna z nejstarších platných legislativních norem v oblasti českého finančnictví: Platí totiž od roku 1950. Jde o zákon směnečný a šekový č. 191/50 Sb., který – pozměněný několika novelizacemi – řeší problematiku používání směnek, tedy finančního nástroje uctívaného a někdy i proklínaného.

Směnku jako cenný papír svého druhu lze totiž bezprostředně vyměnit za peníze, se vším, co s tím souvisí – a ten, kdo ji vystaví, si musí být vědom následků. Výstavce totiž touto formou slibuje, že uvedené osobě v určené době a na určeném místě zaplatí dohodnutou částku.

Přímý účinek

V podstatě jde o to, že účinek směnky je doslova explozivní, věřitel se na jejím základě může přímo domáhat zaplacení, aniž by prokazoval existenci nějaké smlouvy.

S jistou nadsázkou lze tedy říct, že kouzlo tohoto finančního nástroje spočívá právě v usnadnění důkazní pozice. Směnka je tak pro dlužníky velmi nebezpečná, zejména tehdy, byla-­li vystavena s nečestným úmyslem.

V praxi je nejčastější takzvaná směnka vlastní, kdy povinnost zaplatit přejímá výstavce; ovšem v některých případech může jít také o směnku cizí. V takovém případě výstavce přikazuje třetímu subjektu (směněčníkovi), aby za něj zaplatil osobě uvedené na směnce.

Frekventované jsou ovšem i blankosměnky (někdy také biankosměnky), které jsou při vystavení záměrně neúplné. Důvodem toho, proč jsou takové směnky vystavovány, bývá obvykle skutečnost, že v době vystavení není známa výše dluhu, doba plnění
a podobně.

Pozor na podpis

Není­-li sepsána žádná podrobnější dohoda a věřitel později vyplní směnku podle vlastních představ či jak se mu bude hodit, dlužník má jen malé šance na obranu.

Proto je vždy lepší vyhnout se podpisu neúplných dokumentů, a už vůbec nemluvě o zcela prázdných papírech, kde by nečestný člověk nad váš podpis mohl dopsat cokoli. I text směnky.

Přes některé popsané okolnosti však použití směnky může být i produktivním ekonomicko­finančním nástrojem, zejména při zajištění obchodních úvěrů, kde by jinak smluvní strany složitě hledali cestu k finanční dohodě. Směnka může účinně eliminovat případy, kdy věřitel z důvodu jistoty požaduje od dodavatele platbu předem nebo hotově v okamžiku převzetí služby či zboží.

Kdy zasahuje soud

V případě, že výstavce nesplní svoji povinnost zaplatit věřiteli v daném časovém okamžiku, přichází na řadu směnečný platební rozkaz.

Takový rozkaz vydává soud v případě, že nárok věřitele uzná za pravý. Na to stačí v praxi předložit originál směnky, případně další dokumenty vztahující se k dané věci. Platebním rozkazem soud žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení. Pokud žalovaný včas nepodá námitku, směnečný platební rozkaz má účinek právoplatného rozsudku.

Na směnku je tedy nutné nahlížet jako na skutečné peníze. Lehkomyslnost se nevyplácí, ale po zralé úvaze je možné akceptovat i tento finanční nástroj. Každý má na výběr, jestli přikročí k zajištění úvěru touto, anebo jinou formou.

co možná nevíte

Směnku vynalezli ve 12. století finančníci a kupci v severní Itálii, která byla v té době centrem světového obchodu. Ve snaze zabezpečit obchodování v době, kdy cestování bylo spojeno se značným nebezpečím, vymysleli směnku. Dříve musel mít kupec u sebe velkou finanční hotovost. V případě, že byl oloupen, utrpěl nenahraditelnou ztrátu. Po zavedení tohoto nového finančního nástroje mohli obchodníci cestovat bezpečně, neboť směnka, na které bylo napsáno kdo, komu a kolik zaplatí, neměla pro lupiče cenu. Hotovost spočívala bezpečně u bankéřů.

V teorii je směnka nejčastěji definována jako cenný papír, jímž za předpokladu splnění formálních náležitostí směněčnému dlužníku vzniká přímý a bezpodmínečný finanční závazek. Musí totiž zaplatit majiteli směnky v určitém místě a čase stanovenou částku.

Bohužel, o směnkách se veřejnost dozvídá zejména v negativních přípa­dech, kdy jsou předmětem soudních sporů. V České republice byl patrně největším případem tohoto druhu spor o proplacení směnek Slovenského plynárenského průmyslu, které v roce 1998 v hodnotě 324,2 milionu českých korun vystavil ministr průmyslu SR Ján Ducký a které měla získat banka Union. Soud právo na jejich zaplacení věřiteli nepřiznal. Jinak však jde o regulérní finanční nástroj i v moderní ekonomii.

Čtěte také: Bankomat, malé centrum finančních služeb

Autor: Jozef Gáfrik

21.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Extraliga po 22. kole: Sparta konečně vítězně. Derby severu pro Vervu

/FOTOGALERIE/ Jedni se po reprezentační přestávce zvedají, druhým to skřípe. Mluvit by o tom mohla brněnská Kometa, která ve středu doma padla s Pardubicemi a v pátek doma nestačila 1:3 na Vítkovice. Pád pokračuje i v Mladé Boleslavi, kde vedení dnes odvolalo trenéra Augustu. Proti Hradci tak tým vedla dvojice asistentů Žabka – Ujčík, ale ani to na výhru nestačilo.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT