Jenže objevují se i názory právníků, kteří upozorňují na možné úskalí chystaného zákoníku. Za určitých podmínek totiž umožní neustálé řetězení pracovních smluv na dobu určitou.

Jinak řečeno, firmy mohou dávat jen roční smlouvy místo neomezených. Nepotěší to hlavně žadatele o různé typy dlouhodobějších úvěrů, jako jsou leasingy či hypotéky. 
V těchto případech totiž banky či finanční společnosti hlídají 
i „dlouhodobější perspektivu" žadatele o peníze.

Důležitá změna

V Česku platí, že firmy mohou dávat smlouvy na dobu určitou maximálně na tři roky a prodloužit je mohou maximálně dvakrát. Tudíž nejdéle na devět let.

Nově ale bude platit, že ve firmách, kde nejsou odbory, stanoví počet opakování těchto krátkých smluv vnitřní předpis, což podle právníků může vést k nejasnostem. Upozorňuje na to například Ladislav Smejkal z advokátní kanceláře White & Case. Podle něj nový zákon určitě pomůže ve firmách, kde by lidé bez krátkého kontaktu jinak přišli o práci, 
u těch ostatních ale mohou nastat problémy.

„Z pohledu právního je třeba se vyjádřit k novele kriticky, protože u firem, v nichž nepůsobí odborová organizace, nový zákon umožňuje nastavení řetězení smluv dle jejich vlastního uvážení pouze vnitřním předpisem, což může vést ke zneužívání ze strany těchto zaměstnavatelů," říká Ladislav Smejkal. „Podmínky nastavené novelou zákona jsou velmi obecné, což dává zaměstnavatelům bez odborů při přípravě vnitřního předpisu takřka neomezený prostor," dodává advokát.

Přišli s tím odboráři

Jednodušší situaci mají firmy s odbory. V těch si zaměstnavatel a zaměstnanci počet opakování krátkých smluv většinou určí v kolektivních smlouvách.

S návrhem na změnu zákoníku práce přišli sami odboráři. Už loni se obrátili na senátora Miloše Vystrčila (ODS) zaměstnanci z jihlavského závodu Bosch. Vystrčil pak společně se šéfem senátorského klubu ČSSD Petrem Víchou 
a senátorkou Jiřinou Rippelovou připravili změnu zákoníku práce. Podpořili je jak odbory, tak zaměstnavatelé.

Debata trvala rok

Toho, že zákoník může způsobit jisté problémy ve firmách bez odborů, si je ale senátor Miloš Vyskočil vědom. 
I proto podle něj debata o změně paragrafů trvala skoro rok. Podle senátora ovšem nový zákoník zavádí určité brzdy, které mají řetězení smluv bránit.

„Ve vnitřních předpisech firmy by mělo být přesně určeno, proč je možné opakovat krátkodobé smlouvy. A také musí být jasné, kterých profesí se to týká," říká senátor Vystrčil. Pokud by přesto měl zaměstnanec pocit, že ho firma už moc dlouho „drží v šachu" 
s krátkou smlouvou, může se podle Vystrčila obrátit také na Inspektorát práce. Ten by pak poměry ve firmě prověřil 
a zjednal nápravu.

Dávat lidem práci na dobu určitou je přitom jasný trend. Odbory už loni upozornily na to, že podle jejich zjištění tvoří smlouvy na dobu určitou až 
80 procent všech nově uzavíraných smluv.

Horší dostupnost půjček

Pokud by takový trend pokračoval, musí na to reagovat 
i banky. „Pokud by došlo ke změně v chování zaměstnavatelů vlivem změny zákoníku práce, mohlo by to změnit i metodiku uzavírání hypotečních úvěrů," říká mluvčí Hypoteční banky Kateřina Krásová. Zda by to znamenalo horší dostupnost půjček ale nechce předvídat.

Zatím platí, že banka kladně přijímá při posuzování úvěru 
i kratší pracovní smlouvu. Pokud je však kratší než rok, musí být u stejného zaměstnavatele aspoň jednou obnovena.