Horečka, slabost, zvracení a průjmy spojené s krvácením. Úmrtí během jednoho až dvou týdnů. Takový osud čeká zvířata, která se nakazí africkým morem prasat. Nemocí, na kterou neexistuje vakcína.

Nebezpečná nemoc s inkubační dobou do tří týdnů se pozvolna šíří východem Evropy směrem k českým hranicím. Z divočáků se přenáší i na vepře v chovech.

Před třemi lety mor veterináři zaregistrovali v Pobaltí a Polsku, nyní pronikl i na Ukrajinu.

V roce 2014 v postižených zemích u divočáků zaznamenali dohromady přes dvě stovky případů, o rok později více než 1600. Loni jich bylo již přes 2300 a letos počet nakažených kusů již překročil tisícovku.

20 kilometrů ročně

Smrtící virus se šíří zejména přímým kontaktem, ale i krmivem, vodou a předměty, jichž se nakažená zvířata dotýkala.

„V České republice se nákaza dosud nevyskytla," řekl Deníku mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Územím sousedního Polska se nicméně šíří rychlostí asi 20 kilometrů ročně.

„Výskyt afrického moru prasat u našich severních sousedů se zatím omezuje pouze na oblasti sousedící s Běloruskem a Litvou," uklidňuje Majer obavy z rychlého šíření choroby.

Veterináři přesto podle něj dělají vše pro to, aby jejímu výskytu v ČR zabránili.

V případě, že by se jim to nepodařilo, by totiž v postižených oblastech bylo nutné zavést řadu omezení obdobných třeba při nedávné ptačí chřipce.

Přísná opatření

Kromě utracení všech prasat ve vymezeném ohnisku by muselo být určeno také ochranné pásmo.

V něm platí zákaz veškerých přesunů prasat, výrazná omezení obchodování s vepři, masem i výrobky z něj.

Kromě toho by byla nutná důkladná dezinfekce a četná laboratorní vyšetření. „Všechna tato opatření jsou velice nákladná, a proto se na jejich financování podílí i Evropská unie," konstatoval mluvčí. Od roku 2014 se kvůli výskytu afrického moru prasat také v Česku vyšetřují nalezená uhynulá divoká prasata.

Problém má i Sardinie

Veterináři o nebezpečí choroby již informovali chovatele prasat i myslivce, kteří jim musí jakékoli podezření na její výskyt hlásit.

Chovatelé jsou také povinni kvůli prevenci důsledně bránit kontaktu domácích prasat s divokými. Historické zkušenosti potvrzují, že boj s obávaným africkým morem prasat nemusí být beznadějný.

Choroba se totiž dříve vyskytovala i na území starých členských zemí unie. V 60. a 70. letech minulého století to bylo například ve Francii. V druhé polovině minulého století pak také v Belgii, Nizozemsku, Itálii či na Maltě. Časem ale byla vymýcena.

Naopak neúspěšně zatím pokračuje boj s africkým morem prasat na Sardinii, kde se vyskytuje již od roku 1978. Naštěstí se z ostrova alespoň nikam dále nešíří.