Sněmovní podvýbor pro problematiku exekucí včera znovu projednával novelu insolvenčního zákona, která má umožnit dlužníkům vyhlásit osobní bankrot. Důvodem je to, že poslancům již schválenou verzi s kritickými připomínkami vrátili senátoři.

Jednání se zúčastnili jak zástupci horní komory, tak přímo ministr Jan Kněžínek (za ANO). „O návrzích jsme zatím nehlasovali, ale ze schůze vyplynulo, že daleko větší šance má ve sněmovně původně schválená verze,“ řekl Deníku předseda podvýboru Marek Výborný (KDU-ČSL). Senátoři podle něj udělali chybu, jejich návrhy jsou příliš široké a neuměřené.

Dvě verze

Insolvence.Novelu insolvenčního zákona původně sněmovna odsouhlasila v říjnu a pracovala se dvěma verzemi oddlužení. Podle první by se dlužníci svých závazků zbavili, pokud během tří let splatí aspoň šedesát procent z nich. Podle té druhé varianty by měli věřitelům zaplatit za pět let aspoň třicet procent. V případě, že by splacená částka byla nižší, rozhodoval by o oddlužení soud.

Výtky senátu

Horní komora poslancům ovšem novelu vrátila, protože prý dostatečně nemyslí na chudé. Mimo jiné chtějí senátoři umožnit, aby byly dluhy po pěti letech splacené i bez rozhodnutí soudu.

Vadí jim také, že dlužník musí být schopen splácet aspoň dva tisíce, stačí podle nich jeden. Lidé s příjmem nižším než 9500 korun čistého by totiž nemohli do insolvenčního řízení vstoupit. „Pro spoustu lidí je to nedosažitelná částka,“ uvedl senátor ČSSD Jiří Dienstbier. Podle něj by pak na osobní bankrot nedosáhla asi polovina invalidních důchodců.

Novelu přitom Česká republika nutně potřebuje. S neřešitelnými exekucemi se zde totiž potýká asi 860 tisíc lidí. Povšiml si toho i britský deník Guardian, podle nějž se nemá mnoho obyvatel šanci z dluhové spirály dostat. Přemíra exekucí prý dokonce ohrožuje demokracii v Česku.