Vládní návrh počítá s celkovými výdaji 1,505 bilionu a příjmy 1,465 bilionu korun. I přes významný růst české ekonomiky by tak měl skončit se schodkem v celkové výši 40 miliard korun.

V dílčích hlasováních pak Sněmovna podpořila přesuny peněz v rámci rozpočtu, které navrhli poslanci KSČM a rozpočtový výbor. Obce tak dostaly na opravy a stavby škol a nájemních bytů 600 milionl korun, jak navrhovala předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Prošel rovněž návrh Roman Onderka (ČSSD), který chtěl přidat 327 milionů na investice v sociálních službách.

Kromě toho poslanci podpořili již jen požadavky dvou poslanců KSČM. Prošel návrh Hany Aulické Jírovcové, která chtěla přidat 200 milionů na sociální služby.  Zdeněk Ondráček pak uspěl s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty. Zbylé poslancecké návrhy pak Sněmovna odmítla.

Opozice rozpočet kritizuje

Očekávalo se, že rozpočet sněmovou projde, a to navzdory tvrdé kritice ze strany opozice. Rozpočet mimo jiné garantuje zvýšení starobních důchodů, a to v průměru o více než 900 korun měsíčně. Polepšit by si měli ale také například učitelé a další státní zaměstnanci. Celkové výdaje státu by v příštím roce měly činit 1505 miliard korun, příjmy dle vládního návrhu dosáhnou výše 1465 miliard. Ve srovnání s letoškem je plánovaný schodek o deset miliard nižší.

Opozičním poslancům se nicméně aktuální podoba rozpočtu rozhodně nelíbí. Jedním z jeho nehlasitějších kritiků je například šéf poslanců z hnutí TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Nemůžeme rozpočet podpořit, byl by to dobrý rozpočet jen za předpokladu, že by byl příští rok konec světa,“ nechal se slyšet bývalý ministr financí.

„Co opravdu roste, jsou platy státních zaměstnanců, neinvestiční nákupy, sociální dávky a celá řada naprosto nesmyslných opatření jako plošná sleva na dopravu, obědy zdarma bez ohledu na majetkové postavení dětí a jejich rodin,“ řekl dále Kalousek.

Oporu našel mimo jiné v řadách ODS. Podle předsedy strany Petra Fialy je „návrh státního rozpočtu mdlý, nevýrazný, bez ambicí, neobsahuje důležité priority a ještě k tomu je deficitní… Vláda nemá ambici něco udělat a nemá ani představivost, co by to mohlo být - a to se plně projevuje v rozpočtu. A proto ho ODS nemůže podpořit.“

Podle dalšího zástupce Občasnké demokratické strany Jana Skopečka, který je současně jejím ekonomickým expertem, si stát žije nad podměry v době, kdy by měl být díky značnému ekonomickému růstu schopen rovněž šetřit na horší časy.   

„Hlavní problém je, že až přijde ekonomická krize přijde, nebude dostatek peněžních prostředků, protože je utrácíme v době růstu,” prohlásil Skopeček.

Nelibí se mu především to, na co jsou veřejné prostředky vynakládány: „Za poslední dva roky vzrostl rozpočet v regionálním školství o 41 miliard korun. Sypete do toho 40 procent. Zlepšily se znalostí dětí? Zvýšily se mzdy o 40 procent? Všechno to nasypete do pochybné reformy financování školství, nemáte žádnou koncepci,”

Podle šéfa poslanců hnutí STAN Jana Farského „je to smutný pohled na nekompetenci, která je do rozpočtu ze strany vlády vložena“.

Na Twitteru pak rozpočet označil za „úplatkový“ s tím, že „vláda prostě uplácí své voliče, aby si nevšímali problémů Andreje Babiše. A čím více problémů vláda má, tím dražší každý den je. Splácet to ale budeme jednou všichni. A nejen finančně.“

Ministryně financí Alena Schillerová mimo jiné na Twitteru uvedla, že vláda dostala celkem „102 pozměnovacích návrhů v úhrnu přesahujících částku 140 miliard korun“.

Dle svých slov je „ochotna podpořit zejména návrhy, které podporuje rozpočtový výbor“.

Sama se před řečnický pult postavila krátce po čtvrté hodině. Podle ministryně financí byl navržen „dobrý rozpočet, který zohledňuje priority této vlády“.

Na kritiku ze strany Miroslava Kalouska následně dodala: „Doby, kdy tato země měla špatné rozpočty, pane Kalousku, jsou dávno pryč. Neměli jsme zvyšovat důchody, neměli jsme dávat dalších sedm nebo osm miliard na investice do školství? Neměli jsme navýšit mzdy ve veřejném sektoru?“

Na závěr svého projevu ještě podotkla, že „tím, kdo nejvíc zamluvil tuto zemi, byl pan předseda Kalousek. Nechci v tomto trendu pokračovat, chci jít cestou opačnou”.