„Lze velmi zhruba říci, že pro fotovoltaické elektrárny bylo ze zemědělského půdního fondu odňato asi 4000 hektarů půdy," řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Ve většině případů půda nebyla z fondu vyňata trvale, solární elektrárny by ale na ní měly stát až 30 let.

Agrární komora vyjádřila obavy z toho, že pokud bude půda tak dlouho ležet ladem, může se její kvalita znatelně zhoršit. „Jako agrárníci samozřejmě nejsme nadšení z toho, že se místo potravin na zemědělské půdě ‚pěstuje' dotovaná energie. Když už to tak ale je, chceme mít jistotu, že se půda bude dát pro pěstování využít alespoň do budoucna. Že ji solární elektrárny, které mohou zmizet stejně rychle, jako se objevily, nepoškodí," uvedl předseda komory Jan Veleba.

Podle Veleby je proto nutné po ukončení životnosti fotovoltaických elektráren zajistit rekultivaci půdy. „Aby se mohla půda následně obdělávat, je potřeba ji do hloubky zorat a důkladně prohnojit," uvedl.

Solární elektrárny se na zemědělské půdě rozšířily především v období takzvaného solárního boomu v letech 2009 a 2010. Tehdy se výrazně snížily náklady na jejich pořízení, Energetický regulační úřad zároveň kvůli zákonnému omezení nemohl přiměřeným způsobem snížit výkupní cenu elektřiny.