Tři největší spalovny z celkového počtu 35 zařízení se zaměřují i na energetické využití spalovaného odpadu. Tato zařízení jsou schopná zpracovat celkem 630.000 tun za rok.

Pražské služby, které mají kapacitu 310.000 tun za rok, loni spálily přes 214.000 tun odpadu. Liberecká spalovna Termizo loni využila 94 procent své kapacity, když zlikvidovala 89.860 tun odpadu. Třetím českým zařízením na energetické využívání odpadu je moravská spalovna SAKO Brno, která loni nevyužila ani polovinu své kapacity, když spálila 88.976 tun. Tuhým komunálním odpadem se rozumí odpady z domácností, úřadů, živností a průmyslu. Teplo vznikající při spalování podniky využívají k výrobě elektrické energie nebo je dál redistribuují.

Nebezpečné odpady, mezi které patří například nemocniční materiály, likviduje v ČR 32 spaloven o celkové kapacitě 85.179 tun za rok. Spalovna odpad likviduje bez využití tepla, které při spalování vzniká. V roce 2005 v ČR zařízení zlikvidovala téměř 63.000 tun nebezpečného odpadu. Největší zažízení likvidující tento materiál loni spálilo téměř 20.000 tun, což je meziroční nárůst o téměř dvacet procent.

Průměrná cena za spalování odpadu je v ČR kolem 2100 Kč za tunu. Cena za spálení dřeva se pohybuje kolem 2000 Kč za tunu, likvidace tuny plastů a jiných umělých látek je asi 2500 Kč a spálení směsného odpadu vyjde zhruba na 2200 Kč za tunu. Cena se odvíjí od fyzikálních vlastností materiálu, především spalného tepla. Čím méně přídavných látek je ke spálení potřeba, tím vyšší je příjem z prodaného tepla, který snižuje cenu za likvidaci. Tu přitom nezatěžuje žádný státní poplatek, a je tak závislá pouze na nákladech provozovatele spalovny a na míře jeho zisku.

Do konce června zřejmě padne rozhodnutí ohledně stavby plánované velké spalovny komunálního odpadu v Pardubickém kraji. Z realizace původně zamýšleného zařízení v Opatovicích, které mělo v první fázi likvidovat 96.000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30.000 tun popílku, totiž sešlo a jiná lokalita zatím nebyla stanovena. Záměr tehdy vyvolal v regionu rozsáhlý odpor veřejnosti i ekologických iniciativ. Při dvou protestních peticích se v rozmezí tří let sešlo přes 10.000 podpisů.

V Německu, které má 72 spaloven o kapacitě 18 milionů tun za rok, může cena za uložení tuny odpadu přesáhnout 250 eur (7000 Kč). Nejdražší je likvidace šrotu z domácí elektroniky. Německo usiluje o spalování odpadu v Polsku, proti tomu jsou však některé organizace, podle nichž na zpracování čekají tisíce tun polského odpadu.

V současnosti předpisy dovolují do ČR dovážet jen ty odpady, které vznikly v sousedních státech působením živelních pohrom nebo za stavu nouze. Dovoz je rovněž podmíněn následným energetickým využitím odpadu.