Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž v pondělí přišel s podezřením, že někteří jeho zaměstnanci mohli v minulosti protěžovat solární firmy a výkupní ceny stanovovali v rozporu se zákonem a nevýhodně pro stát.

Předsedkyně úřadu Alena Vitásková proto podala podnět žalobcům, kteří by nastavení výkupních cen měli prověřit. Trestní oznámení se podle ní týká neznámého pachatele a celková škoda, která byla státu způsobena, může být až několik desítek miliard korun.

Vitásková před časem zadala audit, který měl odhalit, jak se výkupní ceny stanovovaly. „Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona a takto byla nastavena i část legislativy," potvrdila v pondělí Vitásková. Podle ní se netransparentní stanovování výkupních cen dělo v letech 2005 až 2011. To je zhruba období od Grossovy až do současné Nečasovy vlády.

Tajili, co mohli

Vitáskové, která na post šéfky ERÚ usedla v druhé polovině roku 2011, bylo divné už to, že někteří zaměstnanci ERÚ při auditu vůbec nespolupracovali. „Když jsme ten audit zadávali a pracovníci, kteří byli zodpovědní za tuto oblast, začali tuto práci velmi sabotovat a neposkytovali součinnost auditorské společnosti, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku," uvedla v pondělí šéfka ERÚ. Lidi, kteří audit sabotovali, Vitásková vyhodila. Konkrétní ale být nechtěla.

Připomeňme, že návrh zákona o obnovitelných zdrojích předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Sněmovna zákon schválila v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Pro zákon hlasovala většina poslanců tehdejší vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS. Počátkem listopadu 2010 schválila sněmovna novelu zákona, která omezuje podporu fotovoltaiky. Ta mimo jiné stanovila, že elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. V současné podobě platí „solární daň" do konce roku 2013. Kvůli dodatečnému uvalení 26procentní daně na solární energii hrozí Česku mezinárodní arbitráž, kterou by solární firmy měly podat letos na jaře.

Bilionové náklady

Spor se navíc ještě dál vyostří. Nynější vláda totiž chystá absolutní stopku pro štědré dotace. Skončit by měly od roku 2014. Ovšem platí to pro nově připojované zdroje, ty stávající dotace, byť osekané, dostanou. Podle zákona mají garantované výkupní ceny na dvacet let.

Souhrnná částka je tedy astronomická. Mezi roky 2005 až 2034 stát vyplatí 874,3 miliardy. Kdyby podporu nezastavil už v roce 2014, bylo by to ještě horší. Při zastavení podpory až v roce 2020 by náklady do roku 2040 dosáhly 1072 miliard Kč.

Fotovoltaika. Rána pro peněženky

V polovině roku 2012 činil celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR zhruba 1970 MW. To je skoro tolik, co vyrobí Temelín.

Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl se pak projevuje v cenách účtovaných spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu (bez DPH), loni to bylo 419 korun.

Na fotovoltaické elektrárny jde 68 procent státní podpory pro obnovitelné zdroje. Stát letos na podporu obnovitelných zdrojů energie zaplatí stejně jako loni 11,7 miliardy korun. Tuzemské solární elektrárny průměrnou rodinu stojí ročně zhruba 712 korun.

Mezi majiteli solárních elektráren jsou i velké firmy. Dříve ji vlastnil třeba ČEZ či uhlobaroni Pavel Tykač či Luboš Měkota. Některé firmy mají tajné vlastníky, spekuluje se proto také o vlastnictví politiků.

Zdroj: ČTK