Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na správu daně z příjmů fyzických osob v letech 2012 až 2015. Upozornil také na to, že ministerstvo financí neanalyzovalo, jak se promítly jednotlivé změny zdanění a průběžné úpravy do státního rozpočtu.

Kontrola ukázala, že zákon o daních z příjmů se postupně stává stále nepřehlednějším. Konkrétně je „složitý a obsahuje řadu výjimek, což komplikuje správu daně, zvyšuje administrativní zátěž těm, kteří daně odvádějí i spravují, a nepřispívá k efektivitě výběru daně z příjmů fyzických osob,” uvedl Václav Kešner, tiskový mluvčí NKÚ.

Jen v kontrolovaném období byla zavedena například nová sleva na dani, progrese daňového zvýhodnění podle počtu dětí, solidární zvýšení daně pro osoby s vysokými příjmy nebo se měnily podmínky pro vykazování daňového základu. Odhady příjmů z této daně se celkově lišily až o více než šest procent oproti skutečným příjmům.

"Nález NKÚ de facto potvrzuje závěry diskusí v odborných kruzích o složitosti a komplikovanosti současného zákona o dani z příjmů. Je potřeba si uvědomit, že současný zákon nabyl účinnosti v roce 1993, přičemž do jeho dnešní podoby se promítlo více než 140 novel. Mezi daňovými zákony se tak jedná o nejčastěji novelizovaný právní předpis," uvedl daňový expert skupiny APOGEO Jiří Žežulka.

Podle NKÚ také stát dosahuje efektivity výběru daně z příjmů fyzických osob tím, že značnou část povinností a z nich vyplývajících časových a finančních nákladů přenáší na zaměstnavatele. V roce 2015 se na této dani za jednu korunu výdajů vybralo 156 korun příjmů. V průměru se v České republice na všech daních spravovaných finanční správou vybralo za jednu korunu výdajů 73 korun příjmů. Kdyby všechny tyto povinnosti musel plnit stát, stálo by ho to podle odhadu NKÚ zhruba 950 milionů korun ročně.

Jednou dalších zavedených změn je povinnost podávat daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování daně elektronicky, pokud má fyzická osoba datovou schránku. Pro zpracování takových podání se využívá automatizovaný daňový informační systém (ADIS), který ale neumí odeslat automaticky zprávu o odmítnutí podání. Že je potřeba opravit toto podání musel sdělovat pracovník finanční správy.

„V osmi ze 141 odmítnutých podání finanční úřady osobu nevyzvaly, aby podání opravila, ale rovnou jí uložily pokutu, čímž porušily zákon. Pokud by systém odpovídal automaticky, snížilo by se riziko takových chyb.“ uvedl Kešner. Jen v roce 2015 přitom už resort financí evidoval přes 400 tisíc elektronických podání.

"Zpráva NKÚ upozorňuje na alarmující skutečnost, že díky zastaralému informačnímu systému při správě daní je velmi těžké odhadovat důsledky zákonných změn na inkaso daně z příjmů. Ministerstvo financí má tedy jen velmi omezené možnosti, jak odhadnout případné dopady uvažovaných změn, což v praxi může vést k zásadním problémům. Vybudování plně funkčního a nového systému pro správu daní bude pravděpodobně trvat několik let," dodává Žežulka.

Současný stav tak administrativní zátěž spíše zvyšuje, přičemž odporuje principům elektronizace veřejné správy, díky které se má dosáhnout snížení nákladů a lepší komunikace veřejnosti s úřady.