"Zrychlení trati do Ostravy může být připraveno velmi rychle," uvedl John. Navýšení rychlosti z nynějších 160 kilometrů na 200 km v hodině by rovněž vyřešilo bezpečnostní potíže s klasickými železničními přejezdy. Ty by totiž na tomto typu trati musely být odstraněny a nahrazeny mimoúrovňovým křížením. O rušení klasických přejezdů se mluví intenzivně od loňského roku po srážce polského kamionu s pendolinem u Studénky.

Podle ředitele odboru strategie SŽDC Radka Čecha je ale problém s kapacitou trati do Ostravy, která je nyní vzhledem ke konkurenčnímu boji trojice železničních společností prakticky vyčerpaná. Ve špičkových časech mezi 6. až 9. hodinou a 14. až 17. hodinou je problém vložit do jízdního řádu osobních spojů nákladní vlaky. Výstavba paralelních vysokorychlostních tratí by odvedla část osobní dopravy a nákladní doprava by tak mohla více využívat koridorové trati.

O vysokorychlostních tratích, po kterých vlaky mohou jezdit 300kilometrovou rychlostí, jednal nedávno s představiteli SŽDC a ministerstvem dopravy premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je nejreálnější prosadit v nejbližší době vznik napojení na rychlotratě v západní Evropě přes Berlín a Drážďany. Německo sice nyní přípravě vysokorychlostního propojení Drážďan a Prahy vysokou prioritu nepřikládá, česká vláda ale chce tento stav napravit. Další zvažovanou vysokorychlostní tratí je spojení Prahy a Brna s pokračováním na Vídeň, Bratislavu a Budapešť, uvedl začátkem června premiér s tím, že první úsek z Prahy do Litoměřic by se mohl ideálně začít stavět v roce 2025.