Coeuré poukázal na to, že potenciální tempo růstu ekonomiky, tedy takové, při němž se ještě ekonomika nepřehřívá, kleslo v zemích eura v posledních letech na zhruba jedno procento, tedy polovinu úrovně ve Spojených státech. Navzdory mimořádně uvolněné měnové politice ECB se růst v měnové unii stále nepodařilo dostatečně zrychlit, což podle představitelů banky ukazuje na to, že měnová politika má své meze a proti ekonomické stagnaci musí zasáhnout vlády.

Nezaměstnanost v eurozóně v posledních 40 letech má neustálou tendenci k růstu, což je podle představitele ECB hrozbou pro základní principy moderní sociální Evropy. „Kombinace nízkého potenciálního růstu a vysokého dluhu ohrožuje evropský sociální kontrakt… ustavený v poválečné éře v době, kdy byl spravedlivý a mohli jsme si jej dovolit," řekl Coeuré na konferenci v Berlíně. „To podkopává schopnost udržet naši sociálně tržní ekonomiku," citovala člena ECB agentura Reuters.

Liberalizace trhů

Coeuré se domnívá, že ještě před reformami trhů práce, které vládám různé instituce doporučují nejvíce, by měly země eura liberalizovat trhy zboží a služeb. Ty mají totiž nejrychlejší vliv na ekonomický růst a nemají výraznější dopad na rozpočtové výdaje.

Proti změnám v těchto oblastech ale bojují mocné lobbistické skupiny profesí chráněných regulacemi a licencemi a proti takovým změnám někdy bývá i celá společnost, řekl Coeuré. Poukázal přitom na příklad Řecka, které navzdory hrozbě bankrotu a tlaku věřitelů nebylo schopno v reformách trhů zboží a služeb podstatněji pokročit.

„Na podobné překážky se bezpochyby narazí při snaze o reformy třeba německých či francouzských trhů zboží a služeb. Obě tyto země se dokonce staví proti širší reformě sektoru služeb na evropské úrovni," uvedl Coeuré. Hospodářský růst také podkopávají tuhé regulace trhu práce, nízká mobilita pracovní síly a slabá úroveň firemních inovací, dodal Coeuré.

Na to, že dlouhé období slabého hospodářského růstu by mohlo trvale snížit růstový potenciál eurozóny, upozornil minulý týden šéf ECB Mario Draghi. Dodal, že samotná měnová politika ekonomickou stagnaci bloku napravit nemůže a k obnově musí přispět reformní kroky vlád.

ECB v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Loni ekonomika měnové unie vzrostla o 1,6 procenta a větší část tohoto nárůstu šla na konto měnové stimulace ECB. Letos a příští rok by měla růstová tempa zůstat podle poslední prognózy banky zhruba stejná.