„K tomuto kroku jsme se rozhodli především proto, abychom motivovali občany k energetické soběstačnosti. Rodinám přinese instalace solárních systémů nemalé úspory, nová podpora pomůže snižovat závislost České republiky na fosilních palivech a rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie v ČR," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na svou solární elektrárnu by mohly ročně dosáhnout tisíce domácností. „Čekali jsme na to dlouho, není, doufejme, pochyb o tom, že domácnosti si zaslouží podporu státu pro vlastní výrobu čisté elektřiny, tedy úspory a větší soběstačnost," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Sankce za přetoky

Martin Mikeska z Hnutí Duha ovšem upozorňuje, že ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad připravují technické vyhlášky, na jejichž konečné podobě bude záviset, jestli se malá solární elektrárna domácnostem vůbec vyplatí. Vyhláška by totiž mohla sankcionovat takzvané přetoky do sítě nebo by mohla dokonce takové přetoky zakázat. V takovém případě domácnosti, které se nechtějí od sítě odpojit, by fotovoltaickou elektrárnu provozovat nemohly. „Místo domácností by vydělávaly ČEZ a další velké energetické firmy," doplnil Mikeska.

Výzva až do roku 2021

Zásadní novinkou ovšem v programu Nová zelená úsporám je kontinuální forma výzvy. To znamená, že výzva nebude omezena jen na několik měsíců jako dosud, ale potrvá až do konce programu v roce 2021. To ocenil Jan Charvát z aliance Šance pro budovy. „Program vyhlašovaný v jednotlivých výzvách trhu nesvědčil. Vždy před koncem jednotlivých výzev energetičtí specialisté nestíhali, po zbytek roku pak měli volné kapacity. Stejně tak i výrobní závody," vysvětlil Charvát.

Zároveň si myslí, že ministerstvo by se mělo začít věnovat podpoře nových bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností. Lidské bydlení vůbec se totiž podle Charváta bude muset přizpůsobit klimatickým změnám, které nás v příštích desetiletích čekají. Vyznačovat se budou zejména extrémními výkyvy teplot a dešťových srážek. „Už nyní je třeba začít konstruovat a renovovat budovy tak, aby byly na tyto extrémy připravené," doplnil.

Šance pro budovy vychází ze studie vědců z Karlovy univerzity, podle nichž se průměrná teplota v Česku zvýší do roku 2040 o 1 stupeň Celsia a do roku 2060 dokonce o 2,5 stupně. Zároveň se na dvojnásobek prodlouží vlny extrémních veder.

Většina Čechů, konkrétně 52 procent, si myslí, že klimatické změny už probíhají. S tímto názorem ale nesouhlasí 29 procent dotázaných a 19 procent na tuto otázku nedokáže odpovědět. Vyplývá to z výzkumu, který provedla brněnská Masarykova univerzita. „Více než polovina české veřejnosti se domnívá, že buď dochází, nebo velmi pravděpodobně dojde k vymírání přírodních druhů, nárůstu povodní či naopak k suchům a vlnám veder," doplnil šéf výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

Peníze na šetrné bydlení.