Desetitisíce předčasně zemřelých lidí ročně a stamiliardové škody na českém hospodářství. Tak by se daly pojmenovat důvody, které vedou ministerstvo financí ke zvýšení spotřebních daní na tvrdý alkohol a tabák a daně z hazardních her.

U lihu by se podle návrhu ministerstva měla zvýšit daň o třináct procent. „To by u půllitru čtyřicetiprocentního alkoholu znamenalo zdražení o 7,50 koruny,“ konstatuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Daň z binga

U domácího alkoholu, jejž si lidé nechávají vyrobit v pálenicích, bude zdražení činit 3,80 koruny. Tabákové výrobky mají podle návrhu zdražit o deset procent. Podle výrobců tabákových výrobků tak krabička cigaret zdraží o dvanáct až třináct korun.

Změny čekají i hazardní hry. U kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a tzv. totalizátorových her se daň zvedne ze 23 na 25 procent a u loterií, binga a živých her ze 23 na 30 procent. „Vytáhla jsem ze šuplíku několik let starý návrh, který se tenkrát nepodařilo prosadit ve sněmovně,“ konstatovala Schillerová.

Změny by měly – pokud projdou sněmovnou – platit od příštího roku, do státní kasy by měly přinést deset miliard korun ročně.

Medailové pozice

Česko podle Schillerové obsazuje v různých srovnáních první příčky ve spotřebě alkoholu či v užívání tabákových výrobků a jenom u kouření jsou podle ní celospolečenské ztráty ve výši sta miliard korun ročně.

„Ve spotřebě alkoholu jsme na druhém místě za Litvou,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Předčasně kvůli němu v Česku zemře šestnáct tisíc lidí, kvůli kouření pak asi 6,5 tisíce. Pro srovnání: tvrdé drogy mají v Česku na svědomí tak tři stovky životů. Od zvýšení daně si Vojtěch slibuje především to, že odradí mladé.

Pivo beze změn

Návrh ministerstva má ovšem háček. Z pití se dotkne pouze tvrdého alkoholu, nikoliv třeba piva nebo vína, Přitom, jak nedávno ukázal Deník, vypije každý Čech včetně kojenců více než basu pěnivého moku měsíčně.

Podle ministryně Schillerové pro to existuje několik důvodů. „Administrativně bychom příliš zatížili malé vinaře, navíc následky tam nejsou tak devastující,“ uvádí. U piva pak je v Česku vyšší daň než například v Německu a další zdražení by ničemu nepomohlo. Lidé by se pouze ještě více přeorientovali z točeného na lahvové.

Podle odborníků však je pivo rizikové, podílí se na celkové spotřebě více než polovinou. „Jedná se často o alkohol, se kterým se lidé setkávají v začátcích konzumace,“ říká Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.