Cílem redistributivní platba je podpořit drobné zemědělce, kteří nemohou dosahovat úspor z rozsahu jako velké agrokomplexy. V evropské legislativě se tento nástroj objevil už v roce 2014. Česko, které z éry jednotných zemědělských družstev zdědilo rozsáhlé scelené lány, by podle AČR potřebovalo redistributivní platby jako sůl.

Redistributivní platba by náležela všem statkářům, ale pouze na prvních 89 hektarů půdy. Průměrná rozloha českých zemědělských podniků činí 133 hektarů. Z plné podpory by se tak těšily pouze ty menší. Ti by oproti dnešku dostávali až o čtvrtinu vyšší přímé platby. Úhrnná výše zemědělských dotací by se přitom nezměnila, zároveň by totiž klesla průměrná částka vyplácená na hektar.

„Současné nastavení přímých plateb vede ke skupování pozemků a vytváření velkých zemědělsko-průmyslových podniků, které hospodaří vůči krajině nešetrným způsobem,“ uvedla asociace v oficiální prohlášení. Vedení těchto velkofarem podle ní navíc často sídlí ve velkých městech a k životu na venkově nijak pozitivně nepřispívá.

Zemědělci a hospodaření s půdou

ASZ argumentuje také tím, že veřejná podpora je odstupňovaná už nyní v případě nezemědělských firem. Česká republika se může k modelu redistributivní platby kdykoliv připojit. Podle drobných rolníků by se tím zvýšila pestrost nabídky pro spotřebitele i atraktivita samostatného zemědělského hospodaření pro začínající generaci.