Kolik berou diplomaté? Podívejte se. Státní kasa teď ale žádá úspory

Česká diplomacie je podfinancovaná, shodují se odborníci. Přesto nyní bude muset najít další úspory. Chce to po nich šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura z ODS. „Věřím, že dosáhneme schodku blížícímu se plánovaným 295 miliardám korun díky silnému výběru příjmových daní. Po analýze vývoje rozpočtu v prvním pololetí je zřejmé, že bez ochoty resortů, aby v letošním hospodaření našly úspory na straně výdajů okolo 20 miliard korun, to však nepůjde,“ zdůvodnil.

Do jakých zdrojů mají sáhnout, zatím nechtějí představitelé ministerstva zahraničí prozradit. Odvolávají se přitom na to, že ministerstvo financí své požadavky jednotlivým resortům ještě oficiálně nepředložilo. Už dříve ale uvedli, že pro další úspory není prostor.

Český velvyslanec Stanislav Kázecký: Vliv Ruska v Moldavsku upadá a Unie roste

S tím souhlasí například bývalý lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda. „Jsou v podstatě jen dvě možnosti. Snížit stav diplomatů nebo zavřít nějaký zastupitelský úřad. To je ale dlouhodobě nevýhodné, protože pak se znovu otevírá s vysokými náklady,“ vysvětlil.

Menší počet diplomatů

K podobným úsporám ministerstvo zahraničí přistoupilo už loni, když podle mluvčího úřadu Daniela Drakea zavřelo zastupitelský úřad v Mali a generální konzuláty v čínském Čcheng-tu a v Petrohradu a Jekatěrinburgu v Rusku. „Velmi výraznou úsporou bylo také zrušení příspěvkové organizace Zámek Štiřín, což pro nás znamená úspory v řádu desítek milionů korun ročně,“ doplnil Drake.

Právě na uzavření úřadu v malijském Bamaku upozornil Svoboda. Podle něho totiž České republice chybí diplomaté právě v Africe a také v Latinské Americe, kde by Česko mělo hledat alternativní zdroje energetických a jiných surovin. „Chtělo by to snížit počet diplomatů v takzvaných civilizovaných zemích a přesunout je tam,“ doplnil.

Další bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek ze Sociální demokracie si zase myslí, že by nebylo moudré hledat úspory v lidských zdrojích. „Kariérní diplomaté byli zvyklí, že doma měli mizerné peníze a vydělali si, až když vyjeli do zahraničí,“ řekl.

Nízké platy

Diplomaté na různých úrovních mají plat od 27 do 40 tisíc korun a přitom se na jejich výběr kladou velmi vysoké nároky. Musejí výborně ovládat dva cizí jazyky, mít vysokou školu a složit diplomatickou zkoušku. Pokud takový diplomat zaujme místo na zastupitelském úřadě v zahraničí, jeho příjem vzroste. Například velvyslanec ve Washingtonu bere téměř 90 tisíc korun a k tomu pobírá náhrady bezmála 290 tisíc.

Raketa dopadla jen stovky metrů od nás, popsal život v Kyjevě velvyslanec Matula

Podle Zaorálka ale začínají být s nízkými platy nespokojeni diplomaté, kteří pracují právě doma. „Už nyní zvažují, zda mají vůbec zůstat, že jim to za to nestojí,“ prohlásil. To by podle něj znamenalo, že státní správu opustí schopní lidé. Stát by tak na tom dlouhodobě prodělal. Sám vzpomněl na případ, kdy nedokázal zaplatit kvalitního experta na kybernetickou bezpečnost, protože tito lidé si v soukromé sféře vydělají více.

Ministerstvo zahraničí má nejnižší rozpočet ze všech ministerstev. Pro letošní rok plánuje utratit deset miliard korun, což je o miliardu korun víc než loni a o dvě miliardy víc než před pěti lety.