O novele rozhodovala sněmovna dvakrát. Senát s opoziční levicovou většinou vrátil zákon poslancům s pozměňovacím návrhem, který měl státní podporu vrátit na úroveň platnou do roku 2010. Měl také zrušit plánované zdanění připsaných úroků z vkladů. Poslanci ale senátory přehlasovali a stvrdili původní znění.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je kromě úspor pro stát cílem novely také odstranění nerovnosti na finančním trhu. Opakovaně uvedl, že stavební spoření dostává na rozdíl od jiných finančních produktů bezkonkurenční státní podporu. Loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu za rok 2009 přes 11,7 miliardy ko­run.

Zdanění zrušil Ústavní soud

Parlament už loni podobný návrh jednou schválil, kromě jiného zdaňoval 50 procenty letos připsanou státní podporu. Později jej ale na návrh ČSSD zrušil Ústavní soud. Státní příspěvek měl klesat z předcházejících 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Zavádělo se také zdanění výnosů. Vláda proto přišla s novým, obdobným návrhem – tentokrát bez 50procentního zdanění, které mělo platit jen letos.

Další změny jsou v plánu

Ministerstvo financí připravuje i další změny. Navrhuje, aby státní podporu stavebního spoření mohli od roku 2013 získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení, nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. MF chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu MF limitována ve způsobu využití peněz. Banky budou moci s nimi nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.

Navrhované změny podle výkonného ředitele Evropského sdružení stavebních spořitelen Andrease Zehndera povedou fakticky k likvidaci celého systému stavebního spoření v ČR.

Novela zákoníku práce

Prezident Václav Klaus dnes podepsal novelu zákoníku práce. Odstupné se podle ní bude řídit počtem odpracovaných let a omezuje také zaměstnávání na dobu určitou.

Výši odstupného se změní tak, že člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, bude jako dosud jeho odstupné ve výši tří průměrných výdělků.

Novela dále mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10.000 korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě.

Zaměstnavateli dává novela možnost propustit zaměstnance, pokud ten zvláště hrubým způsobem poruší režim v pracovní neschopnosti.

Změny zákoníku mají vést podle vlády k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření dlouhodobých pracovních míst. Podle opozice ale novela oslabuje postavení zaměstnanců i odborů a naopak posiluje postavení zaměstnavatelů. Senát novelu odmítl, jeho veto ale na začátku listopadu přehlasovali koaliční poslanci.

Generální inspekce bezpečnostních sborů

Prezident Václav Klaus dnes podepsal zákon, podle něhož vznikne Generální inspekce bezpečnostních sborů. Úkolem inspekce bude stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců policie, celní správy, vězeňské služby i samotné inspekce. Inspekce začne pracovat příští rok.

Orgán bude podle zákona samostatným bezpečnostním sborem s vlastním rozpočtem. Na jeho příslušníky se bude vztahovat zákon o služebním poměru. Bude mít postavení policejního orgánu podle trestního řádu a pravomoci celostátního útvaru kriminální policie. Na starosti bude mít podle předlohy veškerou kriminalitu příslušníků a občanských zaměstnanců policie.

Ředitele inspekce jmenuje premiér po projednání v bezpečnostním výboru sněmovny, uvádí se v zákonu.

U celní správy a vězeňské služby bude inspekce stíhat trestnou činnost všech příslušníků, u občanských zaměstnanců trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Zákon předpokládá, že inspekce bude provádět zkoušky spolehlivosti.

V případech kriminality příslušníků a zaměstnanců inspekce návrh kopíruje model tajných služeb. Prověřování, tedy fázi před zahájením trestního stíhání, má vést zvláštní vnitřní oddělení inspekce, fázi vyšetřování, která začíná zahájením stíhání, by již vedl státní zástupce. Státní zástupce bude v případě sporu rozhodovat o tom, zda má vést vyšetřování policie nebo inspekce.

Podle dřívějších informací budou roční náklady na činnost nové inspekce zhruba ve výši 280 milionů korun, jednorázové výdaje na její vznik vláda vyčíslila skoro na 46 milionů korun. Inspekce by měla mít 335 zaměstnanců.

Prodloužení úspor v sociální oblasti

Prezident Václav Klaus dnes podepsal vládní balíček úsporných opatření v sociální oblasti, dosavadní omezení například ve výplatách nemocenské či rodičovského příspěvku tak budou platit i od příštího roku. Sněmovna návrh schválila počátkem listopadu, když hlasy koalice přehlasovala veto levicového Senátu.

Soubor opatření, která se týkají vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku nebo příspěvku na péči, je téměř totožný s balíčkem přijatým loni ve stavu legislativní nouze. Ústavní soud kvůli formě schválení na návrh opozice platnost opatření zrušil ke konci letošního roku. Vláda proto balíček předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit nadále. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.

Levice tvrdí, že omezení postihnou nejvíce chudší rodiny a mladé lidi, kteří plánují děti. Podle opozice jsou opatření také namířena protipopulačně.

Jediným zmírněním oproti dosavadním škrtům bude kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné nebo odbytné, a to ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim mělo být vyplaceno odstupné. Pokud jej ale zaměstnavatelé nevyplatí, lidé zůstanou bez příjmu. Změnu proto požadoval ombudsman Pavel Varvařovský, který současnou praxi označil za nemravnou. Propuštění lidé ale budou mít nárok na podporu až poté, co jim přestane být vyplácena kompenzace.

Balíček počítá s tím, že stát nadále omezí výplatu porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Zachovává změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Součástí balíčku je také novela zákoníku práce. Umožní vládě stanovit nařízením okruh zaměstnanců, s nimiž bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Balíček také prodlužuje platnost pravidel pro poskytování nemocenské nebo loňské opatření, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.

Čtěte také: Zájem o stavební spoření klesá