Ke konci října dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1,045 biliónu korun a celkové výdaje 1,019 biliónu. Na celý letošní rok je naplánován schodek 60 miliard.

Především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech, uvedlo ministerstvo.

"Po uplynutí deseti měsíců letošního roku lze tvrdit, že skončí hospodaření vlády celoročně výrazně lepším výsledkem, než bylo plánovaných 60 miliard deficitu. Zda se ale udrží hospodaření v přebytku až do prosince, je nejisté – během posledních dvou měsíců roku obvykle dochází ke zhoršení bilance zhruba o 30 miliard," upřesňuje ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Hospodaření státního rozpočtu v letošním roce očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo přebytkem ve výši 16,8 miliard korun (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval přebytek ve výši 13,5 miliardy korun.

Výběr daní včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostl o 64,3 miliardy korun, tedy o 7,3 procenta. Na DPH se vybralo o osm procent více - celkem 219,3 miliardy korun. Podle rezortu pomohlo výběru zavedení elektronické evidence tržeb - za celý rok očekávají zvýšení výběru DPH o pět miliard.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Na konci října na nich bylo vyčerpáno 440 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 15,7 miliardy. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 14,1 miliardy, tedy o 4,3 procenta.

Loňský rozpočet počítal s deficitem 70 miliard korun, nakonec skončil v přebytku 61,8 miliardy korun. Pro příští rok zatím ministerstvo plánuje rozpočet se schodkem 50 miliard korun.

"Lepší výsledek hospodaření je kromě toho nadále podporován slabou investiční aktivitou státu, který za deset měsíců utratil méně než půlku celoročních investičních prostředků. Výběr DPH se za poslední tři měsíce zvýšil o 4,5 procenta, což je podstatné zpomalení proti první polovině roku," upřesňuje Sobíšek. 

"Zřejmě jsme se dostali do období, kdy přijatá daňová opatření působí již déle než rok, takže mizí jejich pozitivní dopad na meziroční růst daňových výběrů. Zároveň se zdá, že ekonomický růst ve třetím kvartálu meziročně zvolnil," dodává.