Celkové příjmy státního rozpočtu do konce května letošního roku dosáhly výše 496,4 miliardy korun a celkové výdaje 515,1 miliardy korun. Stát se letos propadl do schodku, který činí 18,7 miliardy korun.

Meziročně horší výsledek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za prvních pět měsíců roku 2017 nižší o 72 miliard korun. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 35,5 miliardy korun, ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 49 miliard korun. To potvrzuje trend zlepšování strukturálního hospodaření státu.

státní rozpočet 2017Zdroj: MF ČR

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 29,9 miliardy korun, tj. o 7,4 procent. Meziročně byly ovšem celkové příjmy rozpočtu nižší o 36,4 miliardy korun, tj. o 6,8 procent, vlivem nižších prostředků z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 103 miliardy korun bylo meziročně vyšší o 8,9 miliardy korun, tedy o 9,4 procent. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 procent na 69,68 procent ve prospěch podílu obcí. Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které vykázalo meziroční růst o 13,8 miliardy korun, tedy o 10,3 procenta, což je o 4,4 procentního bodu více než předpokládal rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016.

Daňové přiznání
Dnešek je dnem daňové svobody. V porovnání s Eurozónou přichází pozdě

Inkaso DPH by v roce 2017 mělo být pozitivně ovlivněno promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod. Výraznější celoroční rozpočtový dopad očekáváme od druhé fáze EET. Meziroční nárůst inkasa DPH za leden až květen jednoznačně indikuje efektivitu zavedených opatření v boji proti daňovým únikům.

Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 procent na 15 procent v souvislosti se zavedením EET. Od začátku měsíce března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 procent na 10 procent u novin a časopisů. Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH.

Inkaso spotřebních daní (včetně takzvaných energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 59,8 miliardy korun, což je o 0,3 miliardy korun (tedy o 0,4 procenta) více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 31,3 miliardy korun, při meziročním růstu o 1,2 miliardy korun, tedy o 4,1 procenta. Rozpočet této daně počítá s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 procent zejména z důvodu zavedení takzvané zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 je očekáván ve výši -1,7 miliardy korun a začal se v inkasu daně mírně projevovat již během měsíce května.

Svobodní představili svůj program pro podzimní sněmovní volby 2017
Svobodní slibují nižší daně a konec EET i řady dotací

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 21,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,2 miliard korun, tedy o 5,2 procent méně. Tento meziroční pokles je způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení nové výše sazby daně a také nižším odběrem tabákových nálepek v předchozích měsících.

Rozpočet této daně na rok 2017 je o 2,4 miliard korun nad úrovní inkasa roku 2016, očekávaný růst je způsoben zejména zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2017. Bude však patrně utlumen negativními rozpočtovými dopady souvisejícími s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 4,4 miliardy korun, tedy o 12 procent, dosáhlo výše 41,6 miliardy korun. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tisíc korun (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 miliardy korun).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo stejně jako na konci května 2016 záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. I přes zápornou hodnotu inkasa je dosažený výsledek na úrovni veřejných rozpočtů meziročně o 0,3 miliardy korun příznivější. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 procentních bodů, a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad byl ve výši cca -0,2 miliard korun).

Agrofert
Finanční správa prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,2 miliard korun zatím dosáhlo 3,9 miliardy korun, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 miliardy korun na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 5 měsíců roku 28,2 miliardy korun, což je 24,7 procent rozpočtu. V prvních měsících roku bývá u DPPO obvyklé nižší plnění, což souvisí s možností podání daňového přiznání na konci pololetí, kdy většina významných poplatníků využívá služby daňových poradců s odkladem podání přiznání. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 2,1 miliardy korun, tedy o osm procent, což dokumentuje pokračující dynamiku ekonomiky a dobré výsledky hospodaření firem. V roce 2017 je rozpočet této daně o 2,7 procent vyšší než inkaso roku 2016. Inkaso této daně v roce 2017 neovlivňují žádné další výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 4,9 miliardy korun, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 13,3 miliardy korun, tedy o 7,6 procent, dosáhly 188,2 miliardy korun, počítá rozpočet s růstem o 4,5 procnet proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 procent, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak především růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 64,4 miliardy korun (meziroční pokles o 66,4 miliard korun) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 40,5 miliardy korun a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 72 miliard korun, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Předseda ODS Petr Fiala.
Sliby ODS: nízké daně a konec populistům

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 515,1 miliardy korun čerpané ke konci května 2017 byly o 4,7 miliardy korun, tedy o 0,9 procent, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,3 procent. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 23,1 miliardy korun, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o devět miliard korun a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 5,4 miliardy korun (zejména vliv vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 18,4 miliardy korun. Výdaje na financování společných programů EU a ČR zatím dosáhly 27,8 miliardy korun, což je o 16,6 miliardy korun méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 miliardy korun, což představuje o 3,4 procent více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 procent). K 31. 5. 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 220,2 miliardy korun, což představuje meziroční růst o devět miliard korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 7,6 miliardy korun, tedy o 4,6 procent.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 63,7 miliardy korun a meziročně vzrostly o 5,4 miliardy korun. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 49,2 miliardy korun. Šlo o 3 zálohy regionálnímu školství na první polovinu roku ve výši 46,7 miliardy korun (v květnu 2016 to bylo 42,7 miliard korun) a dvě čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,5 miliardy korun (v květnu 2016 to bylo 2,2 miliard korun). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o osm miliard korun a nepedagogickým o pět miliard korun, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Andrej Babiš
Vláda schválila zdanění korunových dluhopisů, přichází ale pozdě

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 27,4 miliardy korun znamenalo meziroční růst o 1,3 miliardy korun, tedy o 4,8 procent. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 procent vycházel ze zvýšení plateb z 870 korun na 920 korun za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 14,3 miliardy korun, což je o 18,4 miliardy korun méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 miliardy korun, tedy o 23,3 procent. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a Česka již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020. Za leden až květen 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014 až 2020 jen 4,1 miliardy korun, v průběhu stejného období roku 2017 to bylo šest miliard korun.

Nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
Část daně z tabáku a alkoholu má jít na nemocnice, plánuje ministr Ludvík

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května 2017 schodkem ve výši 18,7 miliardy korun, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek horší o 41,1 miliardy korun. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních pět měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 16,8 miliardy korun (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 71,4 miliardy, tj. o 54,6 miliardy korun více. Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo meziročně lepší výsledek o 13,5 miliardy korun.

Hospodaření rozpočtu v samotném květnu skončilo schodkem 25,0 miliard korun (v květnu 2016 schodkem ve výši 8,1 miliard korun), když příjmy činily 89,1 miliardy korun (v květnu 2016 to bylo 105,2 miliard korun) a výdaje byly čerpány ve výši 114,1 miliardy korun (v květnu 2016 to bylo 113,3 miliardy korun). Na nižší příjmy v samotném květnu o 16,1 miliardy korun měly vliv zejména o 20,6 miliardy korun nižší příjmy z EU a finanční mechanismy.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
Analytici: Když ČSSD zvýší daně, lidé budou podvádět