Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun. Náklady na důchody dosáhly 588 miliard korun, proti roku 2021 vzrostly o 10,9 procenta.

Živnostník - Ilustrační foto
Jak se od ledna změní podmínky pro živnostníky a zaměstnance: Mzdy, úvazky, data

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Podle Národní rozpočtové rady schodek rozpočtu ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. Aby bylo možné se v?budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k?tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura dnes uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.

Saldo státního rozpočtu v letech 2015 - 2022
• 2015 - 62,8 miliardy Kč
• 2016 + 61,8 miliardy Kč
• 2017 - 6,2 miliardy Kč
• 2018 + 2,9 miliardy Kč
• 2019 - 28,5 miliardy Kč
• 2020 - 367,4 miliardy Kč
• 2021 - 419,7 miliardy Kč
• 2022 - 360,4 miliardy Kč

Zdroj: Ministerstvo financí

Státní dluh

Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.

Zaměstnavatelé budou muset už brzy prozradit průměrné příjmy pracovníků. Hovoří o tom nová směrnice, kterou schválila Rada EU. Ilustrační snímek
Beru stejně jako kolega? Zaměstnavatelé budou muset prozradit příjmy pracovníků

Na financování státního dluhu, který ke konci loňského roku dosáhl nového maxima, bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun. Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů. Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.

Stanjura upozornil na to, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.

Vývoj státního dluhu od vzniku České republiky
• 1993 - 158,8 miliardy Kč
• 1995 - 154,4 miliardy Kč
• 2000 - 289,3 miliardy Kč
• 2005 - 691,2 miliardy Kč
• 2010 - 1344,1 miliardy Kč
• 2015 - 1673,0 miliardy Kč
• 2020 - 2049,7 miliardy Kč
• 2021 - 2465,7 miliardy Kč
• 2022 - 2895 miliard Kč

Zdroj: Ministerstvo financí