Stávka zaměstnanců ve státní a veřejné správě na protest proti vládním úsporným opatřením se odehraje ve středu 8. prosince a bude celodenní. Oznámil to v pondělí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Předpokládá, že k zaměstnancům státní a veřejné sféry se připojí i další odborové svazy. O tom, jakou formu bude mít jejich podpora, bude ještě konfederace jednat. Ozbrojené složky, které nemohou stávkovat, naplánovaly vlastní protest na 15. prosince, doplnil. S vládou chtějí odboráři ještě jednat, a požádají proto o mimořádnou schůzku tripartity.

„Forma je jasná: celý den by se mělo stávkovat a hotovo,“ prohlásil Zavadil. Podle mluvčí konfederace Jany Kašparové to znamená stávku v délce osmi pracovních hodin. Podrobnosti protestu probere ještě zasedání ČMKOS, konfederace naplánovala dvoudenní sněm na 23. a 24. listopadu. Kolik lidí se do protestu zapojí, zatím odboráři nevědí. Zavadil připomněl, že v dotčené sféře pracuje na 600.000 lidí.

Státní zaměstnance podpoří podnikatelé

Zaměstnance ve státní správě podpoří ve stávce i odboráři z podnikatelského sektoru, uvedl Josef Středula z odborového svazu Kovo. Nevyloučil přitom ani další protesty v budoucnosti. Současné jednání vlády popsal jako „bezohledný diktát“.

Podle něj by mimořádné jednání tripartity mělo diskutovat například o situaci ve zdravotnictví. „Pokud s námi nikdo nebude ochotný jednat, přistoupíme k takovým akcím, které budou efektivní. Může to být i generální stávka, proč ne? Nic nevyloučím,“ uvedl.

Hlavním důvodem stávky je záměr vlády snížit objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o deset procent a především způsob, jakým chce kabinet Petra Nečase (ODS) platy snižovat. Mohlo by jít o jeden z největších protestů od roku 1989. Ještě minulý týden hovořili odboráři jen o dvouhodinové stávce.

Zdravotníci hrozí odchody z nemocnic

„Budeme stávkovat nejen za naše platy, ale za všechny občany této republiky,“ řekla novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Upozornila, že ke konci roku hrozí odchody z nemocnic nejen lékaři, ale i sestry a nezdravotnický personál, včetně odborníků na výpočetní techniku. Protesty v nemocnicích podle ní mohou mít například formu mítinků, na nichž by zdravotníci vysvětlovali svůj nesouhlas s vládní politikou. Akutní péče bude zachována, zdůraznila. Na nemocničních odděleních, kde je už nyní málo zaměstanaců, bude stávkování podle Žitníkové hlavně na zaměstanancích, kteří budou mít zrovna volno. Svaz upořádá jejich mítíky.

Policisté a hasiči mají ze zákona zakázáno stávkovat. Podle Milana Štěpánka z Nezávislého odborového svazu Policie ČR v době stávky nicméně ozbrojené složky budou odboráře podporovat. Občanští zaměstnanci ozbrojených složek se stávky zúčastní.

Místopředseda Odborového svazu zaměstnanců ve státní správě Pavel Bednář novinářům řekl, že jasný mandát ke stávce dala veřejnost odborářům na zářijové demonstraci, kde se sešlo 40.000 lidí. Odboráři tehdy volali po dialogu s vládou, podle jejich šéfů však dosud nenastal. „Jednání vlády byla formální, není pravda, že jsme nepřišli s konstruktivními návrhy,“ uvedl Bednář. „Jasně jsme deklarovali, že nesouhlasíme se změnou odměňování,“ uvedl. Dodal, že vláda na návrhy odborů nepřistoupila. Za „tečku v sociálním dialogu“ označil jednání sněmovny, které ve stavu legislativní nouze minulý týden hlasy poslanců vládní koalice vládní návrh schválilo.

Největší stávka proběhla v roce 1994

Mezi největší protestní akce a stávky v Česku patřila zatím výstražná patnáctiminutová stávka, která se uskutečnila 21. prosince 1994. Podle ČMKOS tehdy přerušilo práci na půl milionu odborářů a k akcím na podporu jejich požadavků se připojilo téměř 1,7 milionu lidí. O rok později se demonstrace odborářů na Staroměstském náměstí v Praze zúčastnilo 90.000 lidí. V červnu roku 2008 se do hodinové výstražné stávky proti vládním reformám zapojilo 985.000 lidí, protestovali zdravotníci, zastavila se městská hromadná doprava a na více než hodinu i provoz vlaků.

Letos se velká protestní akce organizovaná odbory uskutečnila 21. září, kdy proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovalo v Praze na Palachově náměstí na 40.000 odborářů. Mezi nimi byli policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci.