V Česku nyní průměrná doba pro stavební řízení dosahuje zhruba 5,5 roku. U rodinných domů je to méně, naopak u bytovek ve větších městech (hlavně v Praze) trvá schvalovací proces přes deset let.

Výsledek je smutný: nestaví se, ceny letí vzhůru a dostupnost bydlení pro střední třídu se zhoršuje. Potvrzuje to i evropské srovnání Eurostatu: Za celý rok 2020 se ceny bytů v ČR zvýšily o více než osm procent.

„Za posledních pět let byty v ČR zdražily v podstatě o polovinu, a to především v důsledku přetrvávající silné poptávky, s níž zdaleka nedržela krok nabídka. Zatímco zájem o byty a rodinné doby zůstává trvale vysoký, staví se čím dál méně,“ popsal hlavní analytik ČSOB Petr Dufek. Fakticky se teď podle něj staví o čtvrtinu méně než před rokem 2009.

Pavel Černý, advokát a partner ve Frank Bold Advokáti
Nový stavební zákon? Spolky i lidé se budou moci dál vyjadřovat, říká advokát

„Za slabou výstavbou bytů můžeme hledat především komplikované stavební řízení, které je tak komplikované, že ČR tradičně obsazuje až ostudné příčky v mezinárodních řebříčcích,“ popisuje Dufek. Podobně to vidí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nový stavební zákon by podle něj mohl pomoci i státu, protože záměr politiků „proinvestovat“ se krizí bez zákona nepůjde realizovat. „Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci,“ apeloval už dříve Kovanda.

Politická bitva

Jestli se podaří výstavbu skutečně rozhýbat, se ukáže už ve středu. Poslanci v závěrečném čtení začnou schvalovat nový stavební zákon. Proti bude opozice. Podle ní je nový zákon málo digitální a navíc převádí stavební úřady z obcí pod stát. Opozice proto bude žádat stažení normy a její přepracování.

Naopak ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a zástupci podnikatelských organizací (Svaz průmyslu, Hospodářská komora) hodlají poslance na plénu přesvědčit o potřebnosti nového zákona. Příprava další novely by si podle Dostálové vyžádala dalších pět let a zablokovala stávající stav.

Ulice Francouzská v Brně
Zaplatíte třetinu ceny a bydlíte. Družstva v Česku frčí, vítají je hlavně mladí

Zákon z dílny MMR přináší řadu novinek: Především systém nazvaný „Jeden úřad – jedno razítko – jedno rozhodnutí“. Úřad bude muset rozhodnout do 30 dní, u složitějších případů do 60 dnů. Žádost o stavební povolení se bude podávat elektronicky (bude existovat digitální stopa), občan tak už nebude muset na stavební úřad chodit a povede se jen jedno řízení. Stavebník tedy nebude potřebovat územní rozhodnutí, zůstane už jen samotné stavební povolení. 

Pět otázek pro Dostálovou: vznikne megaúřad? Proč nepočkat na volby?   

Snad žádná jiná norma v poslední době nevyvolala takové kontroverze, jako nový stavební zákon z dílny ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Kritizuje ho opozice kvůli údajné slabé digitalizaci i starostové, kterým vadí převod „stavebáků“ pod stát.

Nový zákon podle kritiků povede ke zbytnění státní správy, zhoršení dostupnosti pro nejmenší stavebníky a v konečném důsledku stavební řízení stejně nezrychlí. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale takové výtky odmítá. Deník ministryni v předvečer závěrečného hlasování ve sněmovně zaslal pět zásadních připomínek, na které si kritici zákona opakovaně stěžují a varují před nimi. Ke každému bodu přinášíme reakci ministryně - bez krácení, v plném znění.   

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová.Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová.Zdroj: Deník / Vladimír Šťastný

Nový stavební zákon počítá s megaúřadem pro 13 tisíc úředníků. Bude to stát miliardy navíc.
Dostálová: Nikdo na světě snad také nemá tak roztříštěnou stavební správu, jako je tomu u nás. Dnes máme v republice zhruba 1 300 samostatných stavebních úřadů, na kterých pracuje více než 13 tisíc úředníků. Ti jsou ale navzájem nezastupitelní, takže se běžně nedodržují lhůty.

Zároveň není dostatečně zaručena jejich nezávislost, protože jsou součástí obcí. Žádný nový megaúřad ale rozhodně nevznikne. Pouze tito úředníci přejdou pod stát. A žádné miliardy navíc to stát také nebude. Už dnes platí stát obcím na platy a prostory úředníků stavebních úřadů kolem čtyř miliard korun ročně.  Našim cílem je si prostory pro stavební úřady od obcí pronajímat, tj.  platit za ně jako doposud, jen v nich budou sedět zaměstnanci státu nikoliv obci, abychom zajistili zastupitelnost. 

Do státní správy nebudou chtít úřednici ze současných stavebních úřadů přejít a obce si je budou chtít ponechat pro jiné agendy. Nebojíte se takové změny?
Dostálová: Odborový svaz státních orgánů a organizací provedl mezi zaměstnanci stavebních úřadů průzkum, který mě velmi potěšil. Více než 40 procent z oslovených úředníků už nyní deklarovalo, že budou chtít přejít do služebního poměru a jen čtvrtina z nich by chtěla zůstat na obcích. Já věřím, že některé z těch nerozhodnutých ještě přesvědčíme stabilní prací pro stát a navýšením platové třídy o jeden stupeň.

Zároveň budu ráda, když si část zaměstnanců obce nechají a využijí je třeba pro agendu územního plánování. S novým zákonem totiž ubude úředníkům zhruba 40 procent agendy, a to například tím, že místo dvou řízení bude už jen jedno nebo zavedením apelačního principu, kdy nadřízený orgán bude muset ve věci rozhodnout a ne ji opakovaně vracet na první instanci.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj.
O stavebním povolení nemá rozhodovat starosta, říká ministryně Dostálová

Odebíráte obcím kompetenci a občanům tím „oddálíte“ stavební úřady. Vznikem státní stavební správy rozboří zákon model přenesené státní správy, který tu roky dobře funguje.  
Dostálová: Pokud by tento model dobře fungoval v povolování staveb, možná bychom už dost dlouho tak naléhavě nepotřebovali nový stavební zákon. Model státní stavební správy naopak dobře funguje například u katastrálních nebo finančních úřadů. To, že stávající model není dobrý, stále častěji konstatují už i soudy při řešení tzv. systémové podjatosti. Tvrzení, že bychom chtěli obcím sebrat nějaké kompetence, svědčí o hlubokém nepochopení věci. Obce dnes žádné kompetence nemají, agendu povolování staveb vykonávají pro stát a ten jim za to platí. Obce mají uplatňovat vliv na rozvoj svého území v územním plánování. Stavební úřady zůstanou na obcích a žádost o stavební povolení půjde podat elektronicky. Občan určitě ocení profesionální výkon úředníka, který dodrží lhůty, než úřad za humny, který ale má zavřeno, protože jeho jediná úřednice onemocněla. 

Ve stavebním právu podle opozice není třeba revoluce. Podle kritiků postačí vyjít z dobré praxe a důkladné digitalizace, která současné problémy vyřeší.
Dostálová: Digitalizace stavebního řízení je nutná a my jsme na ní spolupracovali i s opozičními poslanci, kterým za to děkuji. Digitalizace sama o sobě ale problém stavebního práva rozhodně nevyřeší, pouze by překlopila papírový problém do elektronického. Dnes si například musíte ke každému projektu opatřit desítky a někdy i stovky razítek od nejrůznějších úřadů. A to byste musel stále, jen byste je obesílal elektronicky. A kdyby na stavebním úřadu nestíhali lhůty, zablikalo by jim varovné světýlko, ale to je tak všechno.

Když jim nebude moci nikdo přispěchat na pomoc, nic se stejně nestane a lhůty se nadále dodržovat nebudou. A pokud by zůstaly stavební úřady na obcích, bylo by mnohem těžší vybavit je novým software a hardware. Digitalizace a nový stavební zákon musejí jít ruku v ruce, protože napasovat digitalizaci na současný stavební zákon by zkrátka bylo jako vkládat úplně nový motor do starého ojetého auta.

Práce z domova
Lidé z domova pracují déle. V zákoníku práce stále chybí „právo na odpojení“

Na novém stavebním zákoně nepanuje shoda. Není lepší počkat a po volbách hledat široký konsensus?
Dostálová: My jsme hledali konsensus poslední čtyři roky. A výsledkem je kompromis, který povolování staveb zrychlí, ale zároveň důsledně ochrání veřejné zájmy. Široký politický konsensus se bude hledat těžko před volbami i po volbách – na tom, že současný stav je neúnosný se shodou všechny strany a paradoxně proto některé nechtějí za žádnou cenu dopustit, aby si zásluhu za změnu připsala jiná strana.

Mě to mrzí, obzvláště když slyším od Pirátů, ať necháme schvalování zákona na dobu po volbách. Přitom Piráti v Praze mají primátora a metropoli končí příští rok platný územní plán, což by byla katastrofa, protože nový mít ještě nebude. My městům tento termín v novém zákoně prodlužujeme do roku 2025. ODS se zase staví za podnikatele. Proč si tedy neposlechne názory Svazu průmyslu a dopravy, Svazu podnikatelů ve stavebnictví nebo Hospodářské komory? Pokud neschválí zákon ještě tato sněmovna, znamená to dalších pět let stavební paralýzy.