Rozhodnou do 30 dní

Úplnou novinkou jsou závazné lhůty. Dotčené orgány budou muset dodržovat 30denní lhůtu, kterou lze v určitých případech prodloužit o dalších 30 dní. Pokud lhůtu na vydání vyjádření, koordinovaného vyjádření a závazného stanoviska nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky.

Jen jedno řízení

Schválený zákon zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady dalších „zvláštních postupů”. S tím souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Žadatel už nebude muset obíhat desítky úřadů a prosit o razítka (závazná stanoviska, vyjádření…) ještě před tím, než vůbec mohl vyrazit na stavební úřad. Většina tzv. dotčených orgánů (hygiena, životní prostředí, dopraváci..) bude totiž integrována do stavebního úřadu. „Rozhodnutí stavebního úřadu bude vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob,“ popisuje Pavel Černý z Frank Bold Advokáti. Například hasiči a v některých speciálních případech i památkáři a ochránci přírody ale zůstávají mimo řízení s tím, že si stavitel podá žádost zvlášť. Nicméně i pro ně začnou platit závazné lhůty, do kdy se musejí vyjádřit.

Státní nikoliv obecní úředník 

Dnes jsou stavební úřady pod obcemi, asi 16 procent z nich je jednohlavých – pracuje zde jeden úředník. Pokud má dovolenou či onemocní, úřad nefunguje. Nově budou úřady pod státem, což přinese zastupitelnost úředníků. Tím pádem jich také ubude, protože z nového zákona zmizelo asi 40 procent agend. V současnosti stavební úřady zaměstnávají přibližně 7 tisíc úředníků. Díky zjednodušení agendy a její digitalizaci, by podle ministerstva pro místní rozvoj,  práci mělo být schopno vykonávat pouze 4 až 5 tisíc zaměstnanců. Úředníci vstoupí do služebního poměru a budou jednotně metodicky vedeni. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být cca 300. Nově vejde v paltnost, že úřad musí být obsazen alespoň čtyřmi lidmi.

Vznikne megaúřad?

Nová státní stavební soustava přenáší stavební úřady přímo pod stát a vytváří zcela novou dvoučlánkovou strukturu v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (v současnosti se počítá se sídlem v Ostravě) a se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem se sídlem v Praze, který bude zároveň řešit zákonem vyhrazené stavby, jako jsou například dálnice či letiště. Základním stupněm stavební soustavy se stanou krajské stavební úřady sídlící v krajských městech s územními pracovišti v obcích. Nové úřady ale nevzniknou, protože do nejvyššího úřadu přejdou lidé z MMR a stát převezme i větší část lidí ze stávajících obecních úřadů. Od nich si bude chtít pronajmout i kanceláře. Dnes stát obcím za provoz stavebních úřadů platí 4 miliardy ročně, nově vynaloží tyto náklady sám, čistě ve své režii. Jednorázový náklad na vznik nového systému je vyčíslen na 1,3 miliardy korun.

Konec papírových žádostí

I pokud zanikne část nejmenších stavebních úřadů, na stavitele to dopadne jen minimálně. Žádosti se totiž budou podávat výhradně elektronicky, nikoliv „papírově“ na úřadě. Všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury se odehrají elektronicky. Základním komunikačním prostředkem se stane tzv. Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek nově zájemce podá žádost elektronickou, kterou do systému nahraje včetně projektové dokumentace. Tu bude možné podat v digitální podobě ve standardizovaných formátech (pdf, dwg a BIM), pro jejich další využití. Stavebník také na počítači uvidí v reálném čase, v jaké fázi schvalování je nyní jeho projekt.

Bourání černých staveb

Velkým problémem v Česku jsou černé stavby. Tzv. na černo se dnes staví skoro každá desátá stavba. Většina jich je povolena dodatečně. Demolice totiž většinou musí financovat obce, které následně po stavebníkovi nemalé náklady vymáhají. Na to však nemají finance a personál. Nově náklady za bourání černých staveb převezme stát.  „Po několika zbouraných stavbách, kterým chybí příslušné povolení, si investoři stavění na černo rychle rozmyslí. Důraz na likvidaci bude kladen zejména u staveb, které poruší veřejný zájem, tzn. jsou v rozporu s územním plánem, ochranou životního prostředí či památkovou péči,“ uvedla při projednávání zákona ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Podle ní dojde k omezení situací, kdy bude možné stavbu povolit až po jejím dokončení. Černá stavba získá dodatečné povolení pouze v případě, že stavebník jednal tzv. v dobré víře. Zabrání se tím dodatečnému povolování staveb, které byly vědomě postaveny v rozporu se zákonem.

Riziko? Lidé a sankce

Nový stavební zákon se v průběhu schvalování změnil v politickou hádku koaličních a opozičních politiků. Normu odmítli i starostové, kterým vadí převod úřadů pod stát. Z pohledu odborníků je zákon kompromisem, který mohl být „odvážnější“. Například, pokud jde o sankce za nečinnost. „Ochrana před nečinností úřadů zůstala „na půli cesty“, protože sice byly stanoveny závazné lhůty pro rozhodování, nikoli však efektivní nástroje pro jejich vymáhání,“ popisuje  Pavel Černý z Frank Bold Advokáti. Právníci z této kanceláře připomínkovali zákon od samého počátku. „Schválenou verzi zákona rozhodně nepovažujeme za ideální. Zákon neobsahuje řadu dílčích pozitivních změn, které obsahoval původní návrh pro připomínkové řízení nebo pozměňovací návrhy. Přesto vzhledem k velmi špatnému stavu současné právní úpravy, považujeme schválení zákona za lepší řešení než odložení nezbytné reformy stavebního práva o řadu dalších let,“ dodává advokát Černý.