Ani pro letošek přitom nejsou výhledy stavebnictví růžové. „Přes ekonomickou konjunkturu segment rezidenční výstavby přispěje ekonomice méně, než by mohl,“ předpověděl šéf Central Group Dušan Kunovský.
Zásoba nabízených bytů se navíc ztenčila na pouhé čtyři tisícovky a nejspíš bude dále klesat. A co je horší, převážnou většinu z této nabídky tvoří velmi drahé byty. „Reálná nabídka cenově dostupných bytů s cenami do 60 tisíc korun za metr čtvereční se tak nyní pohybuje kolem pětistovky,“ upřesnil Kunovský.
S tím, že české stavebnictví výrazně zaostává za svým potenciálem, souhlasí i hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek: „Prosinec již nezmění mnoho na celoročním obrázku stavebnictví jako odvětví, které sice přispělo v roce 2017 k celkovému růstu ekonomiky, ale ve srovnání s jinými odvětvími poměrně málo.“
O zlepšení se zasloužily v převážné míře inženýrské stavby, jichž bylo od poloviny roku povoleno skoro za 60 miliard korun, tedy o 35 miliard víc než ve stejném období roku 2016. V Praze, která je výrazně nejdůležitějším regionem z pohledu hrubého domácího produktu, činil podíl nově povolených staveb jen 8 procent, v infrastruktuře dokonce jen 3 procenta.
Ve státech Evropské unie, které většinou za Českem v růstu HDP zaostávají, stavebnictví rostlo o dvě procenta. V Česku byl tento růst po očištění sezónních vlivů pouze čtvrtinový. „Před námi je další promarněný rok,“ povzdechl si Kunovský v naději, že letošní komunální volby přinesou na pražské magistrátu změnu.
