Ten bude nakonec podřízený pouze vládě, nikoli ministerstvu, jak potvrdila šéfka resortu Klára Dostálová (ANO): „Ustoupili jsme, abychom se vyhnuli možné systémové podjatosti, na niž nás upozornil Nejvyšší správní soud.“

Zbytečná byrokracie odpadne

MMR spolu s Hospodářskou komorou ČR už připravilo návrh paragrafového znění zákona. Do konce září mají skončit jednání s resorty ohledně budoucího začlenění dotčených orgánů pod Nejvyšší stavební úřad. Těch je dnes na pět desítek a vydávají závazná stanoviska, proti nimž se lze odvolávat, a prodlužovat tak schvalovací proces až na roky.

„Vyjmuty zůstanou určitě bezpečnostní úřady ministerstev vnitra a obrany, nemůžeme integrovat například Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Aktuálně vyjednáváme s ministerstvem životního prostředí, kde je dotčených orgánů nejvíc“ uvedla Dostálová.

Už teď je zřejmé, že například hasiči si ponechají právo vyjadřovat se ke stavbám vyšším než čtyři nadzemní podlaží. Ožehavým tématem je nezávislost památkářů. „S ministerstvem kultury jsme se zatím dohodli, že bude integrována ochrana v pásmech památkových rezervací, památkových zón a národních kulturních památek,“ upřesnila Dostálová.

Jedno povolení, jedno razítko

Účelem nynější revoluce ve stavebním právu je zjednodušení povolovacího procesu, kdy stavebník zajde jen na jeden stavební úřad, kde získá jedno razítko a jedno povolení.

„Případně dojde jen k jednomu odvolání a jedné žalobě,“ zdůrazňuje Dostálová. Rozhodnutí se tak nebudou vracet k přezkoumání znovu na nejnižší úroveň, ale nadřízenými orgány s možností přezkumu a opravy budou krajské stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad.

„Debatujeme se soudci o tom, že na úrovni krajů vzniknou speciální senáty, zabývající se stavebními záležitostmi,“ doplnila ministryně.

Příprava nového stavebního zákona se podle Dostálové drží harmonogramu. Do Vánoc by měl návrh jít do meziresortního připomínkového řízení, na jaře příštího roku putovat do parlamentu. V platnost by měl zákon vstoupit v roce 2021.