„Brali jsme to lidově řečeno selským rozumem, máme pozemek, máme bez koruny dluhu hotovou hrubou stavbu, splňujeme podmínky dotačních titulů, máme firmu, která se o vše kolem projektu a dotací postará, tak by neměl být problém sehnat od banky úvěr na financování. Jenomže skutečnost byla jiná,“ říká Zuzana Sklářová.

Zamítnuto!

Manželé byli postupně ve všech bankách a peněžních ústavech. Na regionální úrovni byli podle jejich slov všichni z předloženého záměru nadšeni, v ničem neviděli problém. Jenomže pak to šlo k posouzení do centrály analytikům a vždy to skončilo zamítavým stanoviskem. Už tři roky se tak manželé dívají na rozestavěnou budovu. „Paradoxně by nejspíše nebyl problém sehnat dotaci, ale dnes jsme v situaci, že jsme museli svou žádost již jednou stáhnout, protože jsme od banky nesehnali peníze na předfinancování projektu,“ doplnila paní Zuzana.

Peníze na ruku nedostanete

Hlavním problémem manželů Sklářových je totiž především to, že i když dotaci na dostavbu penzionu získají, nedostanou peníze hned a v plné výši. „Dotace ze strukturálních fondů je v tomto případě poskytována obvykle do výše 50 procent,“ říká Jan Štoll z ministerstva pro místní rozvoj (MMR). To znamená, že žadatel si musí zajistit zbytek finančních prostředků z vlastních zdrojů, například úvěrem. „Kromě toho je celá dotace přiznávána až ex post, tedy poté, kdy je projekt realizován,“ dodává Štoll. Peníze jsou tak vypláceny se zpožděním na základě faktur.

Přečtěte si: Přijďte, dáme vám víc peněz, lákají banky

Důvod, proč musí žadatelé peníze na svůj projekt sehnat dopředu, přitom zčásti spočívá i v nich samých. „Část žadatelů ustupuje od schválených projektů, což je potom pro poskytovatele dotace, v tomto případě Úřad regionální rady, problém,“ říká Ondřej Štefek ze společnosti Naviga 4, která se na vypracovávání projektů soustředí. Úřadu tak hrozí, že včas nevyčerpá peníze, které má do roku 2013 pro žadatele k dispozici, a bude je muset vracet.

Banky úvěry na penziony nedají

Oblast cestovního ruchu a její financování z fondů EU je přitom mezi ostatními oblastmi, v nichž lze žádat o dotaci, poměrně specifická. „Bývá tam tradičně obrovský přetlak žádostí a je velmi nízká šance na to, že peníze získáte,“ říká Ondřej Štefek. A i když podle Štefka napíšete skvělou žádost, nemusí to při obrovské konkurenci stačit. Další potíží je přístup bank k podobným žadatelům, jako jsou Sklářovi. „Spolufinancování a předfinacování projektů na cestovní ruch ze strany českých bank je obecným problémem. Subjekty cestovního ruchu chápou jako rizikové,“ říká Štoll.

Čtěte také: Horští hoteliéři si mnou ruce, sezóna se povedla

U cestovního ruchu totiž dochází v poslední době k velkým propadům. Do České republiky přijíždí stále méně turistů. A podle informací Deníku jsou jako nejrizikovější bankami vyhodnocovány právě menší ubytovací zařízení typu rodinných penzionů. Přesto se pro Sklářovy určitá naděje rýsuje. „Částečným řešením je využití Programu záruk pro malé a střední podnikatele, který poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB),“ říká Štoll. Tento program byl v listopadu loňského roku rozšířen i na malé a střední podnikatele z oblasti cestovního ruchu, kterým tak ČMZRB podstatně ručí za jejich úvěry v bance.

MIROSLAV FUCHS, PAVEL CECHL