I přes tato čísla nejsou Češi příliš ochotni se za prací stěhovat. Jak zjistila agentura STEM/MARK, ochotu odstěhovat se za prací deklarovalo 45 procent ekonomicky aktivních lidí, skutečnost byla nakonec jiná. Jen 16 procent lidí se za prací doopravdy přestěhovalo.

„Je vidět, že deklarovaná ochota je vyšší než dosavadní skutečnost. Je ale nutno říct, že častěji jsou ochotni se stěhovat mladí lidé, kteří jsou teprve na začátku svého profesního života, a jejich skutečnou ochotu ke stěhování za prací ověří až budoucnost," přiblížil analytik agentury Petr Šipula. Na druhou stranu Češi v průzkumu uvedli, že pokud by se za prací přece jenom stěhovali, v 19 procentech by to bylo 
v rámci České republiky. Jen 
o dvě procenta méně by se pak odstěhovalo kamkoliv ve světě.

Podle zkušeností portálu Profesia.cz mají o práci v zahraničí zájem převážně kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci ve službách. „Polovina těchto uchazečů je ochotna přestěhovat se do Německa. Následuje Rakousko, Velká Británie, Nizozemsko a Švýcarsko," přiblížila marketingová manažerka portálu Kateřina Jaroňová.

Přetrhání vazeb překážkou

Doplnila, že za menší ochotu se za prací stěhovat mohou tradice, kdy se lidé stěhovat nemuseli. Šipula uvedl další důvody. Tím hlavním je přetrhání vazeb se současným prostředím. „Může mít podobu starosti o rodiče, opuštění přátel či známých nebo dosavadního bytu nebo domu," upřesnil. Dalšími významnými překážkami jsou snaha, aby děti neztratily své kamarády, nebo vlastní nedostatečné jazykové vybavení.

Tato obava je přitom víceméně oprávněná. Například dvě pětiny životopisů na Profesia.cz uvádějí znalost angličtiny. „Znalosti jazyků 
u uchazečů jsou podle potřeb jazykových znalostí z nabídek práce nedostatečné. Angličtinu vyžadují zaměstnavatelé 
u 57 procent nabídek a němčinu u 18 procent nabídek," přiblížila Jarošová.

Za prací se lidé zpravidla nechtějí stěhovat také proto, že jsou se svou současnou spokojeni. Spokojení jsou především lidé s vysokoškolským vzděláním (83 procent). „Generace našich rodičů byla zvyklá pracovat v jedné firmě někdy i celý život. To se po roce 1989 změnilo. Přesto i nyní přibližně šedesát procent lidí pracuje či podniká ve stejné firmě déle než šest let, přičemž přibližně u poloviny pracujících nebo podnikajících je to dokonce déle než deset let," dodal Šipula.

Zda budou v budoucnu lidé ochotnější se za prací stěhovat, bude záležet také na vývoji nezaměstnanosti. Ekonomové do příštích měsíců hledí optimisticky a podle nich začne nezaměstnanost klesat. 
„K návratu do stavu před první recesí, kdy byla nezaměstnanost pod pěti procenty, je ovšem ještě hodně daleko, respektive zcela v nedohlednu," řekl analytik ČSOB Petr Dufek.

Šéf Ekospolu Evžen Korec ale předpovídá, že se bude jednat jen o sezonní výkyv a v závěru roku bude lidí bez práce znovu přibývat.

Stěhování