Ředitel výzkumu CETA Aleš Rod uvedl, že stínová ekonomika je velmi efektivní, protože lidem umožňuje spontánní směnu bez státní regulace, takže snižují náklady. Je tu však jeden problém. „Stát pak musí daně vybrat někde jinde, nebo se zadlužuje," vysvětlil.

Stínová ekonomika je rozšířená především v oblastech, v nichž lze podle analytika CETA Jonáše Raise podhodnocovat hospodářské výsledky.

„V České republice se na stínové ekonomice největší měrou podílí sektor stavebnictví a sektor velkoobchodu a maloobchodu, včetně oprav a údržby automobilů. Aktivity jsou velmi důkladně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství," upřesnil Rais, podle něhož je jakýmsi mazivem tohoto systému hotovost.

Práce na černo

Jak konkrétně stínová ekonomika zasahuje do státní pokladny, ukázal na výběru DPH. Podle Raise by totiž Česko mělo teoreticky vybrat o 22 procent daně z přidané hodnoty více než dosud. Velký problém přitom představuje práce na černo, kterou podle odhadu Českého statistického úřadu vykonává asi 200 tisíc lidí, přičemž asi u 60 procent se jedná 
o občany České republiky, zbytek jsou cizinci, především lidé z Ukrajiny a Vietnamu.

Ovšem v porovnání s ostatními zeměmi si nevedeme nijak zle. Za poslední čtvrtstoletí se dokonce situace výrazně zlepšila. Zatímco v letech 1989 až 1990 stínová ekonomika představovala nějakých 50 až 60 procent, nyní je to 15 procent. Český statistický úřad na základě jiné metody výpočtu pak odhaduje stínovou ekonomiku dokonce na devět procent.

Česko se tak dostává do té lepší poloviny v Evropské unii. Jen pro srovnání: sousední Německo vykazuje stínovou ekonomiku na 13,3 procenta. „Průměrný objem stínové ekonomiky v Evropské unii činí asi 18,6 procenta, přičemž nejmenší relativní velikost generuje Rakousko se 7,8 procenty na HDP a největší podíl stínových aktivit pozorujeme v Bulharsku se 31 procenty na HDP," doplnil Rais. Podle generálního ředitele MasterCard pro ČR a Slovensko Miroslava Lukeše existuje řada pasivních a aktivních opatření, kterými lze stínovou ekonomiku ještě omezit. „Mezi ty pasivní patří třeba bezhotovostní platby. V tom Česko pokračuje velmi dobře," řekl Lukeš.

Mezi ta aktivní opatření pak počítá zavedení elektronické evidence tržeb. V tom se ovšem určitě neshodne s předsedou Asociace podnikatelů a manažerů Radomilem Babákem, podle něhož zavedení elektronických pokladen bude znamenat příliš velkou zátěž pro podnikatele. „Stát přinutí podnikatelskou veřejnost zbytečně vydat asi tři miliardy korun," vypočítal Babák.

Jenomže Lukeš namítá, že obdobu registračních pokladen míní zavést i Rakousko, které vykazuje nejmenší stínovou ekonomiku v Evropské unii. „Elektronická evidence tržeb je něco, co dává smysl," míní Lukeš.

Šedá ekonomika