Vysokoškolským titulem před jménem se chlubí přibližně sedmnáct procent občanů. Studium je bezesporu jednou z nejlepších životních investic, je však třeba počítat s tím, že cena se pohybuje v řádech statisíců korun. Na druhou stranu i tyto náklady lze mírně snížit, protože studentský index je vlastně i průkazkou k různým slevám.

Daňové úlevy

Jan Amos Komenský, jehož výročí narození připadá shodou okolností na tento týden, tvrdil, že vzdělání má být zdarma. Žel dnešní společnost se přiklání spíše k opaku vše začíná už přihláškou na vysokou školu. Ta papírová stojí 500 až 650 korun, elektronická bývá o třetinu až polovinu levnější.

Na veřejných vysokých školách se školné neplatí, na soukromých činí v průměru 30 000 korun za semestr. Může být nižší, jako například na Vysoké škole obchodní v Praze, kde stojí semestr magisterského studia 22 500 korun, nebo i výrazně vyšší, škola s anglickým názvem Prague College si účtuje až 90 000 korun. Pokud na veřejné vysoké škole studium nedokončíte v řádném termínu, zaplatíte za každý další semestr 5000 až 20000 korun.

Dále je nutné počítat s životními náklady a výdaji na dopravu, učebnice, zábavu to vše se vyšplhá i na deset tisíc korun měsíčně. Na běžné pětileté studium tak student potřebuje i více než půl milionu korun.

Zdravotní pojištění odvádí za studenty stát až do věku 26 let. Daňová zvýhodnění mají jak pracující studenti, kteří si snižují daňový základ o 4020 korun, tak i jejich rodiče. Slevy na dopravu, kulturu i na bankovní služby lze získat na studentský průkaz.

Většina bank nabízí vedení studentského účtu zdarma, výjimkou je Raiffeisenbank s paušálem 49 Kč, který ovšem zahrnuje běžné transakce včetně výběrů z vlastních i cizích bankomatů. „Pokud je student aktivní, často nakupuje přes internet, vybírá z bankomatu a cestuje, vyplatí se mu i účet s pau- šálem. Ti, kteří účet využívají jen zřídka, budou spokojeni se službami zdarma," říká Jan Figlovský, produktový manažer Raiffeisenbank.

Finanční náročnost studia pomáhá řešit stipendium. Ze státního rozpočtu je hrazeno například takzvané sociální a ubytovací stipendium.

„Na sociální podporu touto formou mají nárok studenti veřejných i soukromých škol. Výše se odvíjí od příjmů rodiny a životního minima. Pokud se studentovi zhorší sociální situace, může využít splátkový kalendář s minimálními částkami. Vždy se snažíme, aby finance nebyly důvodem přerušení studia," vysvětluje tuto problematiku Pavel Neset, prorektor Vysoké školy obchodní v Praze.

S kartou do světa

Studijní pobyt v zahraničí je příležitostí, jak získat cenné zkušenosti. I tady pomůže stipendium, ale bez vlastních zdrojů se neobejdete. V programu Erasmus se měsíční stipendium pohybuje mezi 200 až 600 eury. Například pro Norsko, kam zamířila Marie Nosalová ze zlínské Univerzity T. Bati, je stanoveno na 571 eur, což je za semestr v přepočtu asi šedesát tisíc korun.

Tereza Pláčková, absolventka Vysoké školy ekonomické, strávila zase semestr v Kalifornii: „Škola mi přispěla ze stipendijního fondu 70 tisíci korunami, což pokrylo moji potřebu ze čtyřiceti procent. Zbytek mi dali rodiče a použila jsem i úspory. Za ubytování jsem měsíčně platila 750 dolarů."

I při pobytu v zahraničí vystačíte s účtem v české bance. Platební karty a internetové bankovnictví hranice neznají, což Tereza potvrzuje: „V americké bance jsem si účet nezřídila. Kartou lze přece platit všude a hotovost jsem potřebovala jen málokdy."

Přesto se vyplatí věnovat čas výběru účtu. Linda Kramářová z univerzity v Opavě po návratu ze Švédska zhodnotila svůj účet jako nevýhodný: „Za výběr z bankomatu jsem platila sto korun, stejně jako při převodu stipendia z univerzitního účtu na svůj vlastní."

Běžný termín pro přihlášky na veřejné vysoké školy byl do konce února, někde je však hranicí až konec března. Soukromé školy čekají na studenty i do září.

A dobrá rada na závěr: finance by při rozhodování o vzdělání neměly převážit, ale ze zřetele je nepouštějte ani tak.

Studentské účty.

KAMILA ROUČKOVÁ