„Dohoda s vlastníky není vždy možná, případně je její dosažení zdlouhavé, pozemkové úpravy jsou pro probíhající řízení zpravidla pět let,“ odůvodňují poslanci svůj návrh. Realizací vhodných opatření podle nich dojde k výraznému snížení nepříznivých důsledků sucha a nedostatku vody v krajině.

Rybníky a závlahy

Současné zákony už sice vyvlastnění za tímto účelem umožňují, protože je sucho považováno za živelní pohromu, ale podle předkladatelů se nedají vždy použít. „Jsou tam taxativně vyjmenované stavby, kterých se to týká, ale my cílíme i na stavby, jež jsou dnes prioritou v tom, abychom zavodnili krajinu. Tedy závlahy, výstavba malých rybníků nebo ty, které jsou schopné zajistit retenční schopnost krajiny,“ říká poslankyně Jana Krutáková (STAN).

Novela, na níž se podílela, přitom ze zákona vyškrtává povinnost vymezit tyto stavby v plánech jako veřejně prospěšné. „Jestliže například závlaha nebude v územním plánu jako veřejně prospěšná stavba, tak se ten proces protáhne. Jeho změna totiž trvá minimálně jeden rok,“ konstatuje poslankyně.

Novelu nyní bude projednávat vláda, která k ní musí dát své stanovisko, a poté i parlament. A například ministerstvo spravedlnosti s ní není příliš spokojeno, takže je její osud nejistý.

Česko jako troud 

„Není zcela zřejmé, zda by mělo být možné odejmout či omezit právo k nemovité věci, je-li to potřebné k uskutečnění výstavby, opravy, rekonstrukce jakékoliv stavby či pouze v případě staveb určených ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, zavlažování a řešení odtokových poměrů,“ uvedlo ministerstvo ve svých připomínkách. Návrh je podle něj v rozporu s principem právní jistoty.

Podle aktuálních údajů, které zveřejnili vědci na portálu Intersucho, trpěla více než třetina území České republiky na konci loňského roku zemědělským suchem, tedy suchem v půdě do hloubky jednoho metru. Český hydrometeorologický ústav pak včera uvedl, že zemi sužuje hydrologické sucho minimálně od roku 2015. Loni na tom byla sice o něco lépe než předloni, ale jen mírně.