Ve středu to řekla předsedkyně úřadu Dana Drábová. Očekává, že SÚJB vydá verdikt do konce letošního roku.

ČEZ požádal SÚJB o povolení pro stavbu dvou nových jaderných bloků v Temelíně loni v listopadu. Proces povolení je správním řízením a SÚJB má právo jej kdykoliv přerušit a požádat o doplnění požadovaných údajů.

„Máme na rozhodnutí správní lhůtu, a to čtyři měsíce. Ale do čtyř měsíců to nebude. Už teď víme, že ta licenční dokumentace bude vyžadovat doplnění. Takže řízení bude přerušeno," uvedla Drábová. Dodala, že takové licenční posuzování trvá ve světě většinou tři čtvrtě roku až rok.

Úřad podle Drábové zatím nenalezl devět nových pracovníků, kteří by se měli zúčastnit licencování dostavby Temelína. Úřad kvůli tomu získal do letošního rozpočtu několik milionů na platy. „Zatím to je ve stádiu, že hledáme, protože pracovní trh není nijak zvlášť příznivý pro pracovníky, kteří by splňovali naše požadavky. Máme v rozpočtu peníze na devět pracovních míst, ale jestli se nám je podaří obsadit je velká otázka," uvedla.

Posouzení umístění nových bloků dokáže úřad podle Drábové udělat s podporou externích spolupracovníků. „Ale až přijde na posuzování vybraného projektu, tak to už bude věc, kdy budeme muset mít některé znalosti v domě," uvedla. Situace prý začíná být naléhává, i když ne zatím kritická.

Ve čtvrtek by se měli pracovníci úřadu setkat na Pražském hradě s prezidentem Václavem Klausem při příležitosti 20. výročí zřízení úřadu.

O stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína za odhadovaných 200 až 300 miliard korun se uchází americko-japonská firma Westinghouse a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Dalšího zájemce, francouzskou Arevu, ČEZ v říjnu z výběrového řízení vyřadil. Areva se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Vítěze tendru plánoval ČEZ vyhlásit letos. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být podle plánů hotova nejpozději v roce 2025, elektrárna by měla být v provozu 60 let.

České firmy čekají zakázky v Temelíně, ať tendr vyhraje kdokoliv

Představitelé českých ocelářských a strojírenských firem soudí, že významné zakázky při dostavbě jaderné elektrárny Temelín získají, ať v tendru uspěje kterýkoliv ze dvou kandidátů. Oba zájemci, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress i americko-japonský Westinghouse, už s českými partnery uzavírají dohody o porozumění a slibují jim další zakázky.

„Jsme připraveni na obě varianty," řekl Lubomír Gogela, manažer Národního strojírenského klastru, jehož lídry jsou Vítkovice Machinery Group, Žďas a Strojírny Třinec.

Právě například Vítkovice spolupracují s oběma zájemci. S Westinghousem podepsali dohodu o partnerství pro Temelín, Rosatom naopak největší české strojařské firmě už zadal několik jaderných zakázek. Generální ředitel společnosti Jan Světlík ale před časem připustil, že více by získali v případě vítězství česko-ruského konsorcia.

Rusové by totiž nejspíš nechali české firmy podílet se i na primárním okruhu, což by jim vyneslo větší zakázky. „U projektu MIR.1200 bychom byli více vtaženi do výstavby primárního okruhu, zatímco u Westinghousu bychom participovali hlavně na modulech," uvedl Gogola.

Generální ředitel společnosti Westinghouse Electric Company Danny Rodick tento týden zacílil hlavně na ocelářské firmy, kterým v případě úspěchu v tendru slíbil, že od nich odebere až 80.000 tun oceli.

Celková roční produkce oceli v ČR dosahuje šesti milionů tun, takže by se zdálo, že nabízený odběr není pro české firmy příliš lukrativní. Podle prezidenta České asociace ocelových konstrukcí Antonína Pačese je ale pravdou opak.

„Šest milionů tun se týká základního materiálu. Z našeho hlediska výrobců ocelových konstrukcí činí roční produkce 150 tisíc tun. Takže je to velká porce. Proto máme eminentní zájem na tom participovat, ať už jakoukoliv formou," řekl Pačes, který je zároveň předsedou představenstva společnosti Excon. Právě ta s Westinghousem tento týden podepsala dohodu o porozumění týkající se případných dodávek ocelových produktů.

Také Pačes si myslí, že práce pro české firmy bude v případě úspěchu kteréhokoliv kandidáta. „Oba projekty přináší pro české výrobce šanci vyrábět a jsme schopni dělat s oběma zájemci. To není žádný problém," podotkl.

Předseda ocelářské asociace Hutnictví železa Jaroslav Raab soudí, že hlavní význam účasti českých ocelářských firem při dostavbě Temelína bude v tom, že získají důležité reference. „Ty jim pak mohou otevřít dveře k dalším zakázkám po celém světě," řekl.