„Rozhodnutí o prodloužení protiruských sankcí bylo přijato navzdory námitkám nové italské vlády premiéra Giuseppa Conteho,“ řekl serveru EUobserver unijní zdroj. K Itálii se však podle tohoto zdroje téměř nikdo nepřidal.

Sankce vůči Rusku, které zahrnují embargo na jeho zboží, firmy a jednotlivce, zavedla Evropská Unie spolu s některými dalšími západními státy v únoru 2014 poté, co se Rusko zapojilo do ukrajinské krize a po anektovalo poloostrov Krym.

Proti pokračování sankcí se nedávno při své návštěvě Rakouska vyjádřil i ruský prezident Vladimír Putin. „Sankce jsou škodlivé jak pro toho, kdo tyto akce iniciuje, tak pro toho, proti komu jsou zaměřené. Všichni se zajímají o jejich zrušení. Plně si uvědomuje, že pro každý členský stát Evropské unie je velice obtížné to říct, ale to nebrání rozvoji našich vztahů s Rakouskem,“ řekl Putin na tiskové konferenci.

Další ekonomika otázka, kterou summit v Bruselu řešil a ve které nalezl shodu, je jednoznačná podpora odvetných opatření Evropské komise proti novým americkým clům na dovoz hliníku a oceli z Evropy. Zavedení cel není podle EU možné omlouvat obavami o národní bezpečnost.

„EU musí odpovědět na všechny akce, které mají čistě protekcionistickou povahu, včetně zpochybňování Společné zemědělské politiky,“ píše se v závěrech unijního summitu.

Poté, co USA neudělily Evropě výjimku z cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a hliníku ve výši 10 procent, zareagovala unie zavedeních vlastních cel na vybrané druhy amerického zboří - jako jsou motocykly, džíny nebo whisky.