Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Národní rozpočtová rada dnes Babišův návrh odmítla a nedoporučuje, aby ho Sněmovna přijala. Návrh podle ní porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Superhrubou mzdu zavedla od roku 2008 reforma, kterou prosadila vláda Mirka Topolánka (ODS).

Hamáček uvádí, že zrušení superhrubé mzdy přináší nižší daňové zatížení zaměstnanců a jde o potřebný krok i významný způsob pomoci těmto lidem. Hamáčkův návrh stejně jako Babišův počítají s tím, že základem daně bude hrubá mzda, tedy příjem zaměstnance, který se už nebude jako dosud navyšovat o odvody zaměstnavatele.

Roční negativní dopad do veřejných rozpočtů odhadl Hamáček v důvodové zprávě na 15 miliard korun, z toho státní rozpočet by přišel o deset miliard korun.

Babiš v důvodové zprávě ke svému uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Jeho návrh podle zjištění ČTK časové omezení neobsahuje. Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil prezident Miloš Zeman.

Jiný pozměňovací návrh

Hamáček současně v jiném pozměňovacím návrhu navrhl zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 na 27 240 ročně, tedy o 2400 korun. Měsíčně by si tak každý zaměstnanec mohl odečíst z daně 2270 korun. Navýšit tuto slevu navrhovali již dříve opoziční poslanci z různých stran, ale nebyli úspěšní. Zvýšit slevu chtějí prostřednictvím daňového balíčku i nyní.

"V předchozích letech jsme byli svědky razantního nárůstu mezd včetně mzdy minimální a na ní navázané úrovně mzdy zaručené. Základní sleva na poplatníka však tento růst nereflektovala," uvedl Hamáček ke zdůvodnění svého návrhu. Negativní dopad svého návrhu do veřejných rozpočtů odhadl na deset miliard korun, z toho státní rozpočet by přišel o 6,6 miliard, kraje o 0,9 miliardy a obce o 2,3 miliardy korun. O výnosy z daně z příjmů se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi, protože jde o takzvaně sdílenou daň.