Součástí daňového balíčku je mimo jiné návrh na zrušení superhrubé mzdy. V ní do základu daně patří nejenom hrubá mzda zaměstnance, ale i zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Daně jsou tak vyšší, než kdyby do něj posledně zmíněné dvě položky započítány nebyly.

Premiér Andrej Babiš v rámci svého poslaneckého pozměňovacího návrhu prosazuje, aby byla superhrubá mzda nahrazena patnáctiprocentní sazbou daně z příjmů, u té části výdělku, která měsíčně překračuje čtyřnásobek průměrné mzdy (nyní cca 137 tisíc) pak 23procentní sazbou.

Superhrubá mzda.Zdroj: DeníkLidé by tak měli o stovky až tisíce korun vyšší příjmy, negativně by se to ale dotklo státního rozpočtu. Podle některých ohlasů by to zvýšilo jeho schodek až o 90 miliard korun To je terčem kritiky. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by Babišův návrh znamenal problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022. Varoval před tím, že by premiérův návrh mohl vést k omezení veřejných služeb v roce 2022.

„Na tom se ČSSD podílet nebude,“ řekl Hamáček. Sám navrhl formou poměňovacího návrhu zavedení sazeb ve výši 19 a 23 procent. Lidé by si podle něj sice polepšili méně, ale nepoškodilo by to tolik státní rozpočet.

Jsou i další kritické hlasy. „Zrušení superhrubé mzdy se téměř nedotkne zaměstnanců s nižšími příjmy, profitovat z něj totiž budou hlavně ti středně a vysokopříjmoví,“ míní Michal Šesták, daňový specialista Moore Accounting CZ. Spravedlivějším řešením by podle něj bylo například snížení sociálního a zdravotního pojištění, které by díky následnému snížení ceny práce mělo pozitivní vliv na celou ekonomiku.