Světová produkce brambor se od roku 1994 zvýšila z 230 milionů tun na téměř 400 milionů. Naopak v Česku tato plodina pomalu mizí z polí. V roce 1990 se pěstovala na 115 tisících hektarech, loni to bylo jen na 26 tisících. „Svět zvýšil produkci o třetinu, ale my jsme spadli jen na dvacet procent,“  postěžoval si prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.

Pěstitelé chtějí fond

Tento vývoj by měl od příštího roku zvrátit nový systém integrované produkce konzumních brambor. Lidé by snadno poznali, odkud hlízy pocházejí, jak se pěstovaly, skladovaly a kde se balily. Nakonec by měl dokonce vzniknout marketingový fond, který by pěstování brambor podporoval podobně jako třeba vinařský fond víno.

V současné době čeští pěstitelé uspokojí poptávku po bramborách ve slupce ze 60 procent. Plodiny používané v polotovarech a dalších výrobcích ovšem pocházejí ze zahraničí. Jsou totiž levnější. „To je pro pěstování brambor u nás největší nebezpečí,“ míní šéf Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Méně chemie

Přitom náklady na pěstování mají čeští pěstitelé obdobné jako  třeba v Německu. Tam jsou však vyšší výnosy. „Je to dané hnojením a chemií, my máme proto brambory zdravější,“ vysvětlil Chlan.

To podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) dokládají i čísla evropských statistiků. Čeští zemědělci nakoupí v přepočtu na hektar obdělávané půdy 1,8 kilogramu pesticidů, tedy mnohem méně než jejich kolegové v zahraničí. Třeba v Nizozemsku nebo v Belgii sedláci potřebují více než dvojnásobek těchto látek – dokonce více než pět kilogramů.